Zhrzený manažer z Uberu teď velí celému Pentagonu

[Instrumental Intro] [Verse 1] Emil Michael s Kalanickem táhli Uber výš, mysleli si, že se s nimi k mrakům přiblížíš. Investoři ale řekli: "Tady končí bál," a náš slavný manažer se rychle pakoval. Dnes je březen dva tisíce dvacet šest a hle, Emil sedí v Pentagonu, tváří se dost zle. Získal post na ministerstvu, má tam velkou moc, na ty zrádné investory myslí celou noc. [Chorus] Nikdy jim neodpustí ten jejich rychlý soud, vyštvat ho i s Kalanickem a pak nechat plout. Zahodili budoucnost a auta, co se řídí, (Pojď!) pan Emil z Pentagonu po pomstě jen slídí. [Verse 2] Dneska na to vzpomíná a v srdci cítí žár, když z něj investoři tehdy udělali cár. Chtěl prý tvořit společnost, co přežije pár let, oni ale kvůli zisku rozbili ten svět. Zahodili chytrá auta, ztratili svůj směr, ten velký byznys nehrál v téhle hře už zcela fér. A teď s firmou Anthropic zas řeší spory sítě, do vojenských inovací pletou hloupé nitě. [Chorus] Nikdy jim neodpustí ten jejich rychlý soud, vyštvat ho i s Kalanickem a pak nechat plout. Zahodili budoucnost a auta, co se řídí, (Takže!) pan Emil z Pentagonu po pomstě teď slídí. [Instrumental Break] [Verse 3] Ironie příběhu tu jasně zní a křičí, zhrzený boss z Uberu teď Pentagonem fičí. Ministerstvo obrany má pod svou pevnou paží, přesto se dál v ohni staré křivdy tiše smaží. Přijde vám to absurdní, že tenhle mocný pán, roky brečí nad tím, jak byl od kormidla hnán? Ale tak to chodí v tomhle hodně zvláštním světě, kdysi dostal padáka, teď sedí na raketě. [Chorus] Nikdy jim neodpustí ten jejich rychlý soud, vyštvat ho i s Kalanickem a pak nechat plout. Zahodili budoucnost a auta, co se řídí, (Yeah!) pan Emil z Pentagonu po pomstě teď slídí. [Outro (Instrumental)]