[Instrumental Intro]
[Verse 1]
Kluk jménem Tarrare, to byl děsný zjev,
za syrovou flákotu by prolil klidně krev. (Maso!)
Sežral čtvrtku krávy denně, táta chytil zlost,
odmítal už dotovat tu velkou rozežranost.
Vyhodili synátora rovnou před bránu,
vyhlásili konec tomu bezednému chřtánu. (Běž!)
Šel do ulic Paříže jak cirkusový kus,
polykal tam před davem neuvěřitelný hnus.
[Drop]
[Verse 2]
V sedmnácti letech vážil padesát kilo,
břicho se mu po hostině vždycky vyboulilo.
Vypadal jak tenká hůl, co spolkla velký míč,
k rozluštění případu teď neměl nikdo klíč. (Neměl!)
Slupnul kočku zaživa a olízl si ret,
křičel, že má prostor zhltnout klidně celý svět. (Cože?!)
Volnou kůži na břiše si připnul jako pás,
jeho děsná anatomie mrazí všechny z nás.
[Breakdown]
[Bridge]
Pach smrti ho provázel na každičkém kroku,
učení pánové padli do těžkého šoku.
V roce dva tisíce dvacet šest pořád chybí lék,
nad bizarní záhadou se shluknul velký vztek. (Fakt!)
Vzácná porucha těla, nebo síla z pekla?
Veškerá logika před tou zrůdou rychle utekla.
Temnota se vymyká racionálnímu chápání,
dodnes případ bloudí v bludném kruhu pátrání.
[Build]
[Verse 3]
Hlad mu zatemnil mysl, už nevnímal vůbec nic,
do prázdného břicha rval porce dál, víc a víc. (Více!)
Polykal už tvrdé věci, orgány se třesou,
zprávy o těch divech se do světa rychle nesou.
Ten absolutní úpadek přišel pozdě v noci,
zmizelo tam miminko, rodina bez pomoci. (Pomoc!)
Zoufalý pan Otesánek zhltnul novorozence,
pach smrti teď doprovází stíny šílence.
[Outro (Instrumental)]