Herec z Národního drtí Alpy na italském skútru

[Instrumental Intro] [Intro] Tady mluví David Matásek, dálnice je moje, na italský výlet nasedám si do stroje! [Verse 1] Nejsem nějaký herec, co v divadle se skrývá, můj pohled přes řidítka do dálky se dívá. V garáži se blýská italská kráska, k Vespě mě poutá opravdová láska! Mám jich hned pět, brázdím s nimi město, bolí mě záda, já jezdím i přesto! [Pre-Chorus] Sedm herců v Národním teď ladí vlastní stroj, založili se mnou v Praze dvoukolový roj! [Chorus] Já letím čtyři sta padesát kilometrů v kuse, jsem ten David Matásek, co nechce sedět v buse! [Post-Chorus] [Drop] (Letím!) Plyn na doraz a mažeme dál, (Yeah!) na Vespě přes Alpy si připadám jak král! [Verse 2] Do Vespa Clubu Praha vozím starý plech, z té jízdy v čele se mi pokaždé tají dech. Na dlouhé trasy beru ženu a svou dceru, polykáme dálky přímo v ranním šeru. Zlákal mě Bonneville z anglických luhů, Triumph teď ovládne stovky levých pruhů! [Pre-Chorus] Nepotřebuju se rvát o první místo, dojet v pořádku a v hlavě mít zas čisto! [Chorus] Já letím čtyři sta padesát kilometrů v kuse, jsem ten David Matásek, co nechce sedět v buse! [Post-Chorus] [Drop] (Pojď!) Pod koly asfalt hrozně rychle utíká, (Tak jeď!) italská hranice z dálky do očí bliká! [Outro] [Outro (Instrumental)] Parkuju skútr, vítr nádherně už sviští, já už se moc těším na tu výpravu příští! Dva tisíce dvacet šest a výfuk tiše chladne, kdo radši sedí v koutě, na mysli brzy vadne! [End]