Pohádkový princ, co propil i svůj vlastní konec

[Instrumental Intro] [Intro] Na stříbrném plátně je génius, co diváky úžasem dojímá, když kamera dotočí a blikne, on raději temnou sklenici objímá. [Verse 1] Vladimír Dlouhý ovládal nepochybný umělecký a obrovský dar, když s potleskem zalezl do šatny, u dveří vyčkával ošklivý zmar. Byl tou hezkou okouzlující hvězdou v československé a milované Arabele, jako odvážný spravedlivý mlynář poradil si se smečkou zrzavých čertů skvěle. Zatímco maskou hrubého smíchu úzkostlivě od okolí blokoval skryté strasti, v osobní pustotě rychle natahoval dlaně do hrubé závislostní pasti. Vředy a karcinom začaly oštipovat unavené kosti s opravdu neudržitelnou silou, on však s chutí propil poslední chvíle pod zakouřenou krčmářskou temnou a nevlídnou vílou. [Chorus] Zákeřná a děsná nemoc uhlodává maso, zapšklý barový démon vysoko se směje, v bezvýchodných bolavých dvaapadesáti mizí celá poctivě vydřená velká naděje. Něžná láska od milující mladší ženy Petry prý na povahu a slabost u piva už dávno neplatí, chladný a mrazivý obrovitý zubatá kostra i slavného velkého českého dabéra s hrůzou pro chlast schvátí. [Verse 2] Když uřezali napadenou půlku potrhaného a zdevastovaného břicha na lůžku v mrazu na velký bílý stůl, chladně ignoroval předpisy a se slovy raději si nasypal sám do čerstvě mokvající tržné rány kyselou sůl. Lékaři křičeli s varováním v rukách prosím nenič se v plicích, zahoď tento arogantní povyk, využil nepřítomnosti stráže k rychlé kličce dveřmi ven ulevit nervům splnit svůj hospodský zlozvyk. Příchozí zničená paní domů a nová ukřičená batolata jako dvojčata nemění prý předem ušitý divoký plán, klesá tak sám radši dolů po bradě ze stoličky a chřadnutí po pípě jako prachsprostý odsouzený otrhaný chudý pán. Odvrženou naději po šanci stát s úsměvem aspoň krok poblíž u postýlek dvou synů zahladil neřádný splín, z hvězdných divadelních potlesků na nohou obrovských tribun zbuduje pro pomník jen ohromně černý pálivý nedopitý zbytek popela a padlý stín. [Chorus] Zákeřná a děsná nemoc uhlodává maso, zapšklý barový démon vysoko se směje, v bezvýchodných bolavých dvaapadesáti mizí celá poctivě vydřená velká naděje. Něžná láska od milující mladší ženy Petry prý na povahu a slabost u piva už dávno neplatí, chladný a mrazivý obrovitý zubatá kostra i slavného velkého českého dabéra s hrůzou pro chlast schvátí. [Drop] [Bridge] Texty ze scénářů bez váhání vysekl a suverénně uměl si ty role moc dobře navenek falešně zahrát, v tvrdé kruté životní dráze však vyhledával propitá dna v lihu a musel s opilostí hořce o to u zdi se pak u putyk s blábolením rvát. Při náročném nočním finálovém pošmourném stání na place natáčecího filmu tušil u uší velmi krácený zmenšující čas, malí narození Jan i Jiří u hrobky od táty uslyší zpívat jen ticho praskliny do země padající utichlý zadušený chraplavý a unavený hlas. [Chorus] Zákeřná a děsná nemoc uhlodává maso, zapšklý barový démon vysoko se směje, v bezvýchodných bolavých dvaapadesáti mizí celá poctivě vydřená velká naděje. Něžná láska od milující mladší ženy Petry prý na povahu a slabost u piva už dávno neplatí, chladný a mrazivý obrovitý zubatá kostra i slavného velkého českého dabéra s hrůzou pro chlast schvátí. [Outro] Pohádka naprosto finišuje, hořký rozlomený zrezlý půllitr hlasitým rachotem zvrhnutý dolů a stéká padá v zapomnění a obří propadlou chmurnou tmu, dětsky plachý usměvavý vtipálek s neskutečným a nedostižitelným formátem poletující hvězdy zhasnul po hrubém zkaženém udušeném a upitém tom marném zlém uhořelém snu. [End]