Neplodnost bez ponožek a zkáza na toaletě

[Instrumental Intro] [Verse 1] Lékařka Daria Sadovskayová teď mluví k davu, spolehlivě zamotá všem obyčejným lidem hlavu. Má dvacet devět let a už sedm zkoumá ledviny, teď však hlásá do éteru dost bizarní noviny. Kdo prý chodí s bosou nohou, ten má dneska jasnou smůlu, neplodnost ho bez okolků srazí rovnou na nulu. (Konec!) Na sociálních sítích má teď statisíce diváků, kteří hltají ty rady, čekají noc zázraků. [Verse 2] Pokud tě snad zničehonic trápí velký problém v břiše, tahle mladá doktorka ho vyřeší poměrně tiše. Zvedni levou nohu rovnou na to pravé koleno, zkroutit se do protisměru je teď plně dovoleno. Samomasáž břicha rychle onen náklad posune, (Uf!) všechny strasti s trávením tak bezpečně pryč odsune. Zácpa už teď nemá šanci, Daria zná svoji větu, vysílá ty cenné rady pro celou naši planetu. [Breakdown] [Bridge] Mobil v ruce na toaletě, šíří zkázu po tom světě. Když tam sedíš deset minut, necháš svoje štěstí plynout. (Opravdu?) Zbytečný je prý ten tlak, padne na tvé střevo mrak. Rakovina plíží se k nám, když ten displej z ruky nedám. [Verse 3] Píše se březen dvacet šest a bizár letí dál, internet teď z těchhle zpráv má nekonečný bál. Bez ponožek prý už nikdo z nás nebude plodný, (To prý ne!) a ten postoj na záchodě je ten nejvíc vhodný. Odbornice nefroložka nabízí záchranu, levou nohu přes koleno, točím se na stranu. Na boso a s telefonem už teď nikam nechodím, tyhle dvě absurdní věci s radostí dnes zahodím. [Outro (Instrumental)]