Vražda za miliardu (Developerova zpověď)

[Intro] Praha devadesátých let, divokej východ, kde se sny mění v prach a betonovej příchod. Někdo staví baráky, někdo kope hroby, vítejte v byznysu týhle šílený doby. [Verse 1] Píše se rok devatenáct set devadesát osm, Radim Passer buduje sen, co k nebi ční jak hrom. Brumlovka roste z ničeho, miliardy v betonu, ale v zasedačce vedle chystaj tichou pohromu. Společníci se usmívají, tisknou pevně dlaně, ale pod stolem už nabíjejí, chystají zbraně. Chtěli tu firmu celou, ne jenom malej díl, tak vymysleli plán, co měl jasnej cíl. Zbavit se Radima, vymazat ho z mapy, aby jim zbyly prachy a ty skleněný mrakodrapy. [Pre-Chorus] Podpis na smlouvě ještě ani neuschl, a v podsvětí už cinkal krvavý měšec. Objednávka zněla jasně: „Ať už nedýchá“, chamtivost je sviňa, co nikdy nepospíchá. [Chorus] Objednali vraždu, chtěli ukrást trůn, (Chtěli ho vymazat). místo fúze přišla kulka, temnej tón strun. (Ale on to přežil). Byznys v saku, ruce od špíny, když tě chtěj zabít vlastní stíny. Ve jménu zisku, ve jménu pýchy, zbyly jen dluhy a těžký hříchy. [Post-Chorus] Stíny, stíny, vlastní stíny. Stíny, stíny, cizí viny. [Verse 2] Scénář jak z mafiánskýho filmu béčkový kvality, ale tohle byla realita, žádný levný rekvizity. Najali si člověka, co měl zmáčknout spoušť, zbyla by po něm jen firma a morální poušť. Radim se obrací k Bohu, hledá v bibli směr, zatímco oni plánujou ten finální úder. Ukradli mu firmu, přepsali akcie, čekali, až ta zpráva v novinách zaznie. Že developer Passer tragicky zahynul, ale tenhle příběh se trochu jinak vyvinul. [Pre-Chorus] Bůh asi držel stráž, nebo selhal zbraň, tenhle lov na člověka měl příliš drahou daň. Vrah se lekl, nebo možná hnulo svědomí, ti nahoře v kanclech upadli do bezvědomí. [Chorus] Objednali vraždu, chtěli ukrást trůn, (Chtěli ho vymazat). místo fúze přišla kulka, temnej tón strun. (Ale on to přežil). Byznys v saku, ruce od špíny, když tě chtěj zabít vlastní stíny. Ve jménu zisku, ve jménu pýchy, zbyly jen dluhy a těžký hříchy. [Verse 3] Je to absurdní fraška, když se ohlédneš zpět, jak málo stačí, aby se zhroutil svět. Dneska je Passer zpátky, impérium stojí, ti, co ho zradili, se vlastních stínů bojí. Soudy se táhly, důkazy mizely v mlze, ale pravda nakonec vyplavala v týhle divný hře. Odpustit je jedna věc, ale nezapomenout, jak chutná kudla v zádech, když se chceš nadechnout. Brumlovka svítí do noci jako memento, že i když tě chtěj zabít, nemusí to bejt finito. [Bridge] Není to pohádka, to byla česká realita, kde život měl cenu ojetého žigulíka. Společník, parťák, nebo kat? V devadesátkách si musel umět krýt záda i brát. [Chorus] Objednali vraždu, chtěli ukrást trůn, (Chtěli ho vymazat). místo fúze přišla kulka, temnej tón strun. (Ale on to přežil). Byznys v saku, ruce od špíny, když tě chtěj zabít vlastní stíny. Ve jménu zisku, ve jménu pýchy, zbyly jen dluhy a těžký hříchy. [Outro] Příště si ty papíry čti pořádně, Radime. A bacha na to, s kým si dáváš kafe. Amen.