Dva věrní spojenci s kyticí hledají minulé časy

[Instrumental Intro] [Spoken Word] Letecký speciál přistál v asijské temné noci, začíná další dějství neomezené zlé moci. [Verse 1] Alexandr Lukašenko na palubu kráčí, tenhle výlet na východ mu absolutně stačí. (Stačí!) Kim Čong-un už čeká dole, srdečně ho zdraví, v Pchjongjangu se davy na povel hned krásně baví. [Verse 2] K památníku sovětům teď oba vůdci míří, Japonci jsou dávno pryč, leč staré rány víří. (Vzhůru!) Kim Čong-un a Alexandr hledí do tmy hrobů, oslavují pohromadě diktátorskou dobu. [Pre-Chorus] Maxim Ryženkov má pero, dohodu už chystá, jejich nová spolupráce zůstane vždy čistá. [Build Up] [Chorus] Dva diktátoři v objetí u pamětní desky, (Hezky!) tenhle svazek bez hranic, ten vypadá tak hezky. Moskva z dálky tleská, když se píšou nové spisy, stejně jako soudruzi, co potkali se kdysi. (Kdysi!) [Instrumental Break] [Verse 3] Oba fandí invazi, jsou spojenci své doby, na cizí pláč neslyší a hromadí své zloby. (Zloby!) Dva tisíce dvacet pět se v Pekingu už smáli, dnes u památníku padlých poslušně zas stáli. [Drop] [Chorus] Dva diktátoři v objetí u pamětní desky, (Hezky!) tenhle svazek bez hranic, ten vypadá tak hezky. Moskva z dálky tleská, když se píšou nové spisy, stejně jako soudruzi, co potkali se kdysi. (Kdysi!) [Outro] Smlouva leží na stole a rudá hvězda září, diktátoři spokojeně pokyvují tváří. [Outro (Instrumental)]