Máš v ruce vízum? Austrálie se ti jenom směje

[Intro] Máš kufry sbalený, v pase platnej cár? Tak to se omlouvám, ruší se celej plán. [Verse 1] [Sarcastic] Z čistýho nebe přišla zpráva nová, australská vláda je teďka hotová. Pro Íránce na půl roku stopka platí, (Cože?) na jejich víza kašle, čas se krátí. Prý maj obavy, že by tu zůstat mohli, až by jim víza jednou v čase prošli. Že globální situace je nejistá, tak se jim zavírá tahleta cesta. [Pre-Chorus] Ten papír v ruce ti slibuje ráj, ale u brány ti řeknou jen „goodbye“. Co včera platilo, dneska je cár, je to prý dočasný, takový dar. [Chorus] Vízum máš, a přesto smůlu máš, Austrálie dveře zavírá. Jen tak, ze dne na den, co naděláš? Národní zájem, velká to hra. [Instrumental] [Verse 2] Zali Steggallová varovně křičí, že důvěra v systém se tímhle ničí. Nebezpečný precedent, tak se to říká, když politika logiku zamyká. A Jana Favero, ta mluví o zradě, íránský komunity v beznaději, v řadě. Zrovna když doma je nejistota pálí, (Tak co?) v Austrálii se jim jenom smáli. [Chorus] Vízum máš, a přesto smůlu máš, Austrálie dveře zavírá. Jen tak, ze dne na den, co naděláš? Národní zájem, velká to hra. [Verse 3] Vláda prý potřebuje čas, aby všechno zvážila, rychle se měnící svět, taková je síla. Opatření je prý dočasné, flexibilní dost, pro pár výjimečných případů, pro radost. Ale ten zákaz platí jen pro Írán, to je divný, ne? (Jen pro ně?) Ostatní můžou, tak co je tu k smíchu vlastně? Asi ten národní zájem, ten je tajemnej, (Hmm) jak gumovej paragraf, dokonale ohebnej. [Chorus] Vízum máš, a přesto smůlu máš, Austrálie dveře zavírá. Jen tak, ze dne na den, co naděláš? Národní zájem, velká to hra. [Outro (Instrumental)]