Text satiricky komentuje příběh Zdeňka Vocáska, přejmenovaného na Navrátila, který jako nejdéle vězněný člověk v Česku žádá o podmíněné propuštění. S ironií se zaměřuje na absurditu jeho situace a justiční systém.
[Intro]
(Whisper)
Zdeněk… Zdeněk Vocásek… teď Navrátil…
(Dva životy…)
[Verse 1]
Psalo se tisíc devět set osmdesát sedm,
pivním půllitrem ukončil jeden sen.
Pak přišla další rána, co sevřela hruď,
dvanáctkrát nůž a byl z toho soud.
Ferdinand K., náhodná známost z putyky,
zaplatil životem za jeho manýry.
[Pre-Chorus]
(Yeah!)
Po letech ve stínu, s novým jménem teď,
doufal, že přijde vytoužený let.
[Chorus]
[High Energy]
Zdeněk Vocásek, dneska už Navrátil,
třicet let seděl, čas se mu nevrátil. (nevrátil!)
Dva životy zhasly, trest nejdelší v zemi,
před soudem v Mostě stojí a prosí: "Vemte mi..."
... tu podmínku zpátky, já chci zase žít!
[Instrumental Break]
[Verse 2]
U soudu v Mostě teď případ se vrací,
minulý verdikt se ve vzduchu ztrácí.
Propuštění zrušil ten vyšší senát,
Zdeněk tak musí o svobodu žebrat. (znova!)
Pečlivě sbíral střepy, aby pes si,
nepořezal tlapky, no to jsou mi věci.
[Pre-Chorus]
Změnil si jméno, snad změní i osud,
naděje umírá poslední dosud. (dosud!)
[Chorus]
[High Energy]
Zdeněk Vocásek, dneska už Navrátil,
třicet let seděl, čas se mu nevrátil. (nevrátil!)
Dva životy zhasly, trest nejdelší v zemi,
před soudem v Mostě stojí a prosí: "Vemte mi..."
... tu podmínku zpátky, já chci zase žít!
[Bridge]
(Sarcastic)
Soudce se ptá: "Máte výčitky v duši?"
"Jistě, můj pane, až to uši hluší."
Chce jenom klid, novou šanci a mír,
justiční mašina, ten slepý netopýr...
[Build]
[Drop]
[Chorus]
[Explosive]
Zdeněk Vocásek, dneska už Navrátil,
třicet let seděl, čas se mu nevrátil! (nevrátil!)
Dva životy zhasly, trest nejdelší v zemi,
před soudem v Mostě stojí a prosí: "Vemte mi..."
... tu podmínku zpátky, já chci zase žít!
[Outro (Instrumental)]