Satirická píseň ironicky komentuje reakci Ruska na polití Ruského domu v Praze červenou barvou, přičemž konfrontuje jejich rozhořčení s válečnými zločiny na Ukrajině.
[Instrumental Intro]
[Chorus]
[Male Vocals] [Sarcastic]
Zdi v Praze rudou barvou polili (barvou polili!)
To je barbarství, projev zla a vší té bídy,
to je rusofobie, jakou svět neviděl,
mluvčí Zacharovová k světu pravdu dí!
Na velvyslanectví už pláčou krokodýli,
nám tady přece nikdo ubližovat nesmí!
[Verse 1]
Ten Ruský dům v Praze, symbol velkých časů,
stojí tam v ulici, co má jméno jiné.
Teď na něj stříká barva, místo ptačích hlasů,
křičí se hesla, že prý Rusko je plné špíny.
A mluvčí v Moskvě soptí, prý je to útok podlý,
prý trestat viníky teď musí český stát.
Na Ukrajině lidi umírají, kdo se modlí?
Za ruské zdi tu ale budem protestovat!
[Chorus]
[Male Vocals] [High Energy]
Zdi v Praze rudou barvou polili (barvou polili!)
To je barbarství, projev zla a vší té bídy,
to je rusofobie, jakou svět neviděl,
mluvčí Zacharovová k světu pravdu dí!
Na velvyslanectví už pláčou krokodýli,
nám tady přece nikdo ubližovat nesmí!
[Bridge]
Zničená města, statisíce mrtvých lidí,
na to se ministerstvo vůbec neohlíží.
Ale fasáda v Praze, to je, co každý vidí,
to uráží víc, než když rakety přiletí.
[Chorus]
[Male Vocals] [Explosive]
Zdi v Praze rudou barvou polili (barvou polili!)
To je barbarství, projev zla a vší té bídy,
to je rusofobie, jakou svět neviděl,
mluvčí Zacharovová k světu pravdu dí!
Na velvyslanectví už pláčou krokodýli,
nám tady přece nikdo ubližovat nesmí!
[Outro (Instrumental)]