[Intro]
[Instrumental Break]
[Verse 1]
Kdysi šel čas podle pevných a jistých řádů,
dnes z nebe padá déšť jak symbol pádu.
Z ranních tří stupňů jdeme nahoru k šestnácti,
přitom dusno nám tu dávnou iluzi zkrátí.
[Pre-Chorus]
Rytmus planety bije nějak splašeně,
zítřek nám ukáže své tváře zmateně.
[Chorus]
Ztracené časy, kdy sníh padal jenom v zimě,
dnes tenhle zvrat saje sílu tobě i mně.
Je to daň za svět, co pádí beze směru,
koukám na nebe a marně vkládám důvěru.
[Verse 2]
V pondělí teplota sotva třináct ukáže,
stará moudrost už tu zkrátka nic nedokáže.
V úterý dorazí jarní blesky i hrom,
a do toho chladný sníh zasype prázdný strom.
[Pre-Chorus]
Rytmus planety bije nějak splašeně,
další dny ukážou své tváře zmateně.
[Chorus]
Ztracené časy, kdy sníh padal jenom v zimě,
dnes tenhle zvrat saje sílu tobě i mně.
Je to daň za svět, co pádí beze směru,
koukám na nebe a marně vkládám důvěru.
[Verse 3]
Ve středu ráno přijde krutých minus pět,
to je ten náš moderní oteplený svět.
K víkendu zima a občas vločka bloudí,
nostalgie z dávných let mi tiše hrudí proudí.
[Bridge]
Vzpomínám na jara, co dýchala zlehka,
než se z nich stala jen ledová stopa tenká.
(klimatická daň)
Obrátili jsme kalendář tváří dolů,
teď musíme tenhle chlad vydržet už spolu.
[Chorus]
Ztracené časy, kdy sníh padal jenom v zimě,
dnes tenhle zvrat saje sílu tobě i mně.
Je to daň za svět, co pádí beze směru,
koukám na nebe a marně vkládám důvěru.
[Outro]
Šestnáct dneska a brzké mrazy na obzoru,
držíme se ve svém vlastním vzdoru.
Jen vzpomínka na březen chladí...
(tiše chladí)
[Spoken Word]
A sníh padá dál.
[Instrumental Break]