Počítače zpívají o právech z prázdných not

[Spoken Intro] Soudní síň číslo pět. Místo, kde kód potkává kytaru. [Instrumental Intro] [Verse 1] Dnes Universal, Sony, Warner mají hrozný vztek, když žalují ty chytré stroje, co jim kradou zvuk. Prý Suno a též Udio teď ztrácí byznys dech, a z právníků všech velkých firem tvoří se teď shluk. Náš Mitch Glazier z RIAA teď hlasitě křičí, že sto padesát tisíc chtějí za každičký hit. Prý umělá ta inteligence autory jen ničí, a nechtějí už tyhle tvůrce v klidu nechat žít. I Ken Doroshow mluví o tom, že to zkrátka vadí, a tytéž staré slavné písně do nového ladí. [Instrumental Break] [Verse 2] Šéf firmy Suno Mikey Shulman oponuje hrdě, prý nové tvary tvoří stroj, ne staré kopie. A proti velkým labelům teď stojí velmi tvrdě, a doufá, že ho mocný vliv těch hráčů nezabije. Tak Udio se také snaží skrývat svoje zdroje, a tvrdí, že se učí jenom z neveřejných dat. Teď hudební ty korporace táhnou do zbroje, a chystají se miliony v soudní síni brát. Ten ironický byznys dneska nedává moc smyslu, když vydělávat chtějí všichni na cizím jen číslu. [Build Up] [Chorus] Teď autorský soud rozsekne ten velký spor a zmar, když umělci teď zjišťují, že tiše ztrácí dech. Zda umělá ta inteligence je teď pouhý dar, či parazit, co vysává ten průmyslový cech. Prý hudba vždycky patřila jen talentovaným lidem, teď manažeři od pultů vše likvidují s klidem. [Drop] [Outro] Tak poslouchejte, než nám zruší všechny tóny v síti, jak lidská sláva pro peníze velkých do tmy zřítí. [End]