[Instrumental Intro]
[Intro]
Pan král se zubí, na plátně je to milovaný hrdina,
v zákulisí se ale potichu hroutí úplně celá rodina.
[Chorus]
Odvolal, co slíbil, a slíbil, co kdy odvolal,
pro rudou stranu raději svou vlastní duši zaprodal.
Ze samého Terezína syna s láskou zachránil,
před komunistickou lží ho ale nikdy nebránil.
[Verse 1]
Stanislav Neumann hrál krále, kterého měl každý rád,
za války na vlastní kůži velmi bolestně pocítil chlad.
Pro nemocného syna do Terezína s pláčem spěchal,
v tom nacistickém pekle ho bez pomoci prostě nenechal.
Na zádech nesl ho domů jako ten absolutní hrdina,
byla to pro oba pány ta vůbec nejšťastnější hodina.
[Drop]
[Chorus]
Odvolal, co slíbil, a slíbil, co kdy odvolal,
pro rudou stranu raději svou vlastní duši zaprodal.
Ze samého Terezína syna s láskou zachránil,
před komunistickou lží ho ale nikdy nebránil.
[Verse 2]
Pak přišel mír a ten dobrák překvapivě ukázal svou tvář,
z přesvědčení se z něj vyklubal komunistický lhář.
A zatímco s patosem z tribuny budoval novou vizi,
jeho syn tajně prožíval beznaděj a strašnou krizi.
V roce sedmdesát Standa mladší svůj život rovnou vzdal,
v dopise zanechal vzkaz, že cítí za ten osud pouhý žal.
[Chorus]
Odvolal, co slíbil, a slíbil, co kdy odvolal,
pro rudou stranu raději svou vlastní duši zaprodal.
Ze samého Terezína syna s láskou zachránil,
před komunistickou lží ho ale nikdy nebránil.
[Outro]
Otcova slepá podpora skončila u zavřené stranické brány,
(Neuvěřitelné!)
dnes z toho falešného divadla zbyly jenom hluboké rány.
Sloužil krutému bludu, který celou naši zemi tehdy udusil,
zlatý pohádkový panovník totální životní prohru okusil.
[Outro (Instrumental)]