Vlastenectví, které se válí po špinavé zemi

[Instrumental Intro] [Verse 1] Na Strakově vládne tvrdá ruka a řád, premiér Andrej Babiš má náš stát tak rád. Vymyslel se velkolepý svátek Den vlajky, o vlastenectví se píšou dlouhé bajky. Mluvčí Karla Mráčková úsměvem září, s Anetou Zicklerovou ve vládní tváři. Společně tvořily ten internetový hit, národ a voliče chtěly jasně oslnit. [Verse 2] Karla Mráčková se tváří hodně mile, než si divák všimne té nešťastné chvíle. Zrzavá Aneta drží modrý klín, hned ho ale hází kamsi do hlubin. Zářivá vlajka se válí na podlaze, našim vlastencům teď z toho není blaze. Vláčí naše barvy pěkně po kamení, takhle si na vládě dělají znamení. [Breakdown] [Bridge] Zatímco se lidé zlobí v komentářích, objevily se zas stíny na těch tvářích. Vydaly pak rychle video s omluvou, stály před národem s duší dost pobledlou. Poslanec Vít Rakušan vystoupil z ostra, odhalil povahu pokryteckého monstra. O velké národní úctě mají plná ústa, (Ale!) na zemi pak leží jenom špína velmi hustá. [Verse 3] A tak vládní kampaň končí u podlahy, marné jsou teď všechny drahé tiché snahy. Marketingový tým utrpěl zlou ránu, všichni těžce zírají do prázdného plánu. Karla s Anetou teď prapor radši nedrží, doufají že ostuda se dlouho nezdrží. Národ se zas baví celou touhle scénou, dámy musí chodit pouze s hlavou sklopenou. [Outro (Instrumental)]