[Instrumental Intro]
[Verse 1]
Ve firmě Anthropic sedí hlavy studované,
tvoří chytré algoritmy, skriptem malované.
Někdo u počítače však odpoledne zaspal,
tajný kód na veřejný internet tak poslal.
Pět set tisíc řádků vidí rázem celý svět,
konkurence rovnou začne kopírovat hned.
Systém jménem Claude Code navždy svlékl kabát svůj,
ředitel jen zoufale teď marně křičí stůj.
[Chorus]
Pak nastala panika a neskutečný shon,
advokáti začali bít na poplašný zvon.
Platforma GitHub schytává těžké rány z děl, (Bác!)
Anthropic smazal i všechno to, co vůbec nechtěl!
[Verse 2]
Lidé v síti prohlíží ty dlouhé tajné spisy,
unikly tak úplně ty nejdražší rysy.
Máme tu režim v utajení, samoléčbu dat,
tohle už teď nikdo nedokáže nikdy schovat.
Konkurence s úsměvem ty soubory stahuje,
zadarmo teď všechny jejich novinky objevuje.
Není to vtip, odehrává se absurdní scéna,
ukázala se na trhu hodně krutá cena.
[Chorus]
Pak nastala panika a neskutečný shon,
advokáti začali bít na poplašný zvon.
Platforma GitHub schytává těžké rány z děl, (Bác!)
Anthropic smazal i všechno to, co vůbec nechtěl!
[Verse 3]
Právní oddělení chystalo ty rázné žaloby,
jenže s hrůzou spadlo do své vlastní prázdné nádoby.
Vydalo hrozné rozkazy na všechny možné strany,
začali přes noc naprosto panicky balit stany.
Spletli si terč a smazali veřejné účty své,
důsledky byly nečekané, absolutně mrazivé.
Tvrdí nám nahlas, že prý selhal nepozorný zrak,
chytrá inteligence odhalila lidský mrak.
[Drop]
[Chorus]
Pak nastala panika a neskutečný shon,
advokáti začali bít na poplašný zvon.
Platforma GitHub schytává těžké rány z děl, (Bác!)
Anthropic smazal i všechno to, co vůbec nechtěl!
[Outro (Instrumental)]