Luxusní díry v armádním obřím ementálu

[Instrumental Intro] [Verse 1] Jaromír Zůna se pochvalně široce smál, že rozpočet u nás je absolutní král. Miliardy do kasy přesypem vskutku lehce, zbrojíme naplno, i když se lidem nechce. Je to prý naprosto luxusní armádní stav, vicepremiér teď žije z potlesku a zpráv. S drony to tragicky vázne a lidí je málo, (A co!) Aspoň to povídání novinářům stálo. [Pre-Chorus] Zůna k Andreji Babišovi kráčí si hrdě, tady ho nadřízený začne dusit tvrdě. Dvě stě patnáct miliard slíbil si panáček? Šéf hnedka rozežene ten armádní obláček. [Chorus] Máme luxusní stav a po strop plnou bednu! (Peníze!) A z tabulek já určitě nesesednu. Česko chce přece mír, my tady máme se skvěle, (Jasně!) Jen nesmíme potkat žádného nepřítele. [Post-Chorus] (Plná pokladna!) (Hlavně držet pozice!) [Instrumental Break] [Verse 2] Uprchlíkům pomáhá tato otevřená země, Zůna ten výčet přednáší nečekaně jemně. Muniční podpora vcelku bez brzdy dál jede, vláda nás k obraně bezchybnou cestou vede. Drony se neřeší, jsou tu ty přiklepnuté peníze, v lidských zdrojích padla ale obrovitánská krize. Obrana státu teď připomíná děravý ementál, v luxusu úvah dál koupe se náš známý generál. [Chorus] Máme luxusní stav a po strop plnou bednu! (Peníze!) A z tabulek já určitě nesesednu. Česko chce přece mír, my tady máme se skvěle, (Jasně!) Jen nesmíme potkat žádného nepřítele. [Verse 3] Generál Zůna svá moudra do novin dál líčí, (Žádný strach!) Zlá hrozba na Česko snad neklíčí. Z Blízkého východu nebezpečí pro nás nejde, zdražení benzinu prý v docela tichosti přejde. Pociťujeme v praxi jen ekonomické rány, vláda pak před obavami tvrdě zamyká brány. Armáda v brutálním podstavu o pomoc hlasitě sténá, luxusní realita generála je docela křehká scéna. [Chorus] Máme luxusní stav a po strop plnou bednu! (Peníze!) A z tabulek já určitě nesesednu. Česko chce přece mír, my tady máme se skvěle, (Jasně!) Jen nesmíme potkat žádného nepřítele. [Outro (Instrumental)]