Milionová pýcha vesnice zničená jedním papírem

[Instrumental Intro] [Verse 1] Viničné Šumice chtěly mít velké oslavy, starosta čekal, jak každý se u nich zastaví. Šedesát milionů spolkla ta nová paráda, čtyřicet dětí hned do třídy přesně zapadá. Stříhání pásky se ale fakt vůbec nedělo, slavit ty stavby se úřadu nějak nezachtělo. Stojí tu potichu největší místní investice, na byrokracii kouká teď celá ta vesnice. [Chorus] Krajský úřad vzal ten papír pěkně rychle zpět, sousedi jásají, dobyli pro sebe svět. (Razítko není!) Šedesát milionů stojí teď ve velkém ohrožení, zrušili kolaudaci a hrozí brzké zavření. [Verse 2] Už sedm měsíců drobotina prstem maluje, v luxusní budově z kostek si hrad v klidu buduje. Čtrnáct set obyvatel nervózně z dálky denně zírá, jak tahle stavební bublina rychle umírá. Soud totiž rozhodl a sousedům dal jasně za pravdu, získali nad celým venkovem právnickou nadvládu. Obec teď spoléhá na ministerstvo pro rozvoj v Praze, jinak ta chyba je přijde fakt nehorázně draze. [Chorus] Krajský úřad vzal ten papír pěkně rychle zpět, sousedi jásají, dobyli pro sebe svět. (Razítko není!) Šedesát milionů stojí teď ve velkém ohrožení, zrušili kolaudaci a hrozí brzké zavření. [Bridge] [Drop] Úplně absurdní zápletka uprostřed Moravy, děti si hrají a neřeší dospělé otravy. Budova hotová, chybí jen razítko na lejstro, byrokracie je umění a úřad je maestro. [Chorus] Krajský úřad vzal ten papír pěkně rychle zpět, sousedi jásají, dobyli pro sebe svět. (Razítko není!) Šedesát milionů stojí teď ve velkém ohrožení, zrušili kolaudaci a hrozí brzké zavření. [Outro] [Outro (Instrumental)] Tak končí příběh ve slavných Viničných Šumicích, stovky slibů a prázdno v dětských krabicích.