Ironický komentář k absurdní situaci, kdy německé vesnice zachraňují vysoce motivovaní učni až z dalekého Dillí, protože domácí mládež nechce pracovat rukama.
[Intro]
[Instrumental Intro]
[Spoken Word]
(Dva tisíce dvacet šest!)
Zlaté české, vlastně německé ručičky.
Jenže jim tak trochu došel dech.
[Break]
Je čas zavolat posily!
[Chorus]
Z německých dílen se pomalu vytrácí síla,
domácí kluk totiž nechce mít mozoly tvrdé.
Kdo zvedne kladivo, komu se hodí teď pila?
Indické mládí na řemeslo je dost hrdé!
Z dalekých měst letí chlapci a hledají štěstí,
spraví vám trubky a rovnou i cestu vám klestí!
[Verse 1]
V poště se objevila velice lákavá zpráva,
z Dillí mu napsali, že prý tam motivaci mají.
Handirk von Ungern-Sternberg s tou nabídkou vstává,
„Zájem by byl,“ v Německu ihned jim za pravdu dají.
Řemeslo umírá, starcům už padají ruce,
domácí synek chce v kanceláři se povalovat.
Z Dillí k nim proudí ti učni teď docela prudce,
o tomhle snili a nechtějí na prázdno lamentovat.
[Chorus]
Z německých dílen se pomalu vytrácí síla,
domácí kluk totiž nechce mít mozoly tvrdé.
Kdo zvedne kladivo, komu se hodí teď pila?
Indické mládí na řemeslo je dost hrdé!
Z dalekých měst letí chlapci a hledají štěstí,
spraví vám trubky a rovnou i cestu vám klestí!
[Bridge]
[Instrumental Break]
Kdo zítra postaví zdi a kdo opraví střechu?
Když německý dělník už sotva popadá dechu?
Tisíce kilometrů cesta za vysněným rájem,
vláda teď jásá, že někdo má o práci zájem!
[Chorus]
Z německých dílen se pomalu vytrácí síla,
domácí kluk totiž nechce mít mozoly tvrdé.
Kdo zvedne kladivo, komu se hodí teď pila?
Indické mládí na řemeslo je dost hrdé!
Z dalekých měst letí chlapci a hledají štěstí,
spraví vám trubky a rovnou i cestu vám klestí!
[Outro]
[Outro (Instrumental)]
Z Dillí do vesnice, z vesnice rovnou do světa.
Když nikdo nemaká, tak každá iluze odlétá.
Německo stárne, ale cizina úžasně rozkvétá.
(Yeah!)
Díky za kladivo a ruku, co šanci teď popadá.
[Fade Out]
[End]