Rozmarný apríl a hospodářova zkouška

[Intro] Větve staré jabloně se klepou v severáku. Babička vždy kázala, ať nevěříme ptákům. [Verse 1] Ranní kosa ukryla dva stupně pod stříšku, vítr nosí těžké mraky přímo na bříšku. Odpoledne zahřeje nás třináct do dlaní, před studenou přeháňkou se nikdo nechrání. [Pre-Chorus] Z nebe padá voda, zoraná je hlína, selský rozum na chvíli už na slunce vzpomíná. [Chorus] To je ten náš apríl, co se s lidmi hádá, do tváře nám prší, mráz nám cvičí záda. Svatý Jiří ještě spí v té promáčené zemi, zima se dál převaluje za pecí a stěny. [Post-Chorus] (Země vláhu žádá, tak to prostě bývá.) [Verse 2] Zítra nebe povolí a slunce chytí sad, počasí teď zkouší na nás starý moudrý chvat. Úterý nám rtuť už srovná pěkně na sedmnáct, než se zjeví první bouřky, nebe začne práskat. [Pre-Chorus] Z nebe padá voda, zoraná je hlína, selský rozum na chvíli už na slunce vzpomíná. [Chorus] To je ten náš apríl, co se s lidmi hádá, do tváře nám prší, mráz nám cvičí záda. Svatý Jiří ještě spí v té promáčené zemi, zima se dál převaluje za pecí a stěny. [Verse 3] Zbytek týdne ponese zas střídání těch dob, chvíli lije, chvíli hřeje jarní boží strop. Starý hospodář už ví, že zemi déšť tak plní, nad dubnovým rozmarem se oční koutky vlní. [Bridge] Březen plul za kamna, duben k peci ještě kárá, pamatuj si to, co řekla každá žena stará. Z prvních blesků vyroste tu nejbohatší klas, přivítat tu změnu křivky kázal selský hlas. [Chorus] To je ten náš apríl, co se s lidmi hádá, do tváře nám prší, mráz nám cvičí záda. Svatý Jiří ještě spí v té promáčené zemi, zima se dál převaluje za pecí a stěny. [Outro] Nechme duben vyvádět, on dobře ví, co pálí. Horký čaj tě povzbudí a zahřeje tě z dáli. Příroda má velký plán. (Jen ji nechme konat.) [Fade out]