[Instrumental Intro]
[Intro]
Jaro klepe na dveře, ale tady hrozí pád.
Dvaceti metrový prut se těžko drží, to bych hád.
[Verse 1]
V Němčičkách na Břeclavsku začíná zas velký den,
chlapi nesou do vesnice rekord, co se nevidí,
dvacet jedna metrů slávy, tleská tomu zástup žen,
i když tahle mega žíla půlku oken rozbije.
Je to pýcha naší vísky, tradice se drží dál,
každý soused křičí z okna, jako by byl zrovna král.
[Pre-Chorus]
Tak se uhni, schovej hlavu, letí velký klacek,
než dostaneš přes obličej dvacet jarních facek!
[Chorus]
To je moravská paráda, (Hej!)
stromy mizí z lesů rychlostí blesku,
každá paní teď o mládí žádá,
a my lámeme rekordy pro radost Česku.
[Verse 2]
Krok za krokem padá plot, když kluci zkouší otočku,
to nikoho nezajímá, hlavní je mít z ostudy kabát,
dvaadvacet silných paží plete tuhle divočku,
radši zmizím do bezpečí, nebudu jim tady překážet.
Pomlázka je symbol svátků, tady je to zbraň na slony,
musíš platit pojištění a hlídat si balkony.
[Pre-Chorus]
Tak se uhni, schovej hlavu, letí velký klacek,
než dostaneš přes obličej dvacet jarních facek!
[Chorus]
To je moravská paráda, (Hej!)
stromy mizí z lesů rychlostí blesku,
každá paní teď o mládí žádá,
a my lámeme rekordy pro radost Česku.
[Bridge]
Nemůžeš s tím normálně jít,
potřebuješ na to tým a velký jeřáb,
šlehneš holku přes ulici, začneš pot pít,
pan starosta musí z okna volat rovnou na štáb.
[Guitar Solo]
[Chorus]
To je moravská paráda, (Hej!)
stromy mizí z lesů rychlostí blesku,
každá paní teď o mládí žádá,
a my lámeme rekordy pro radost Česku.
[Outro]
Velikonoce, co mají šťávu.
Dvacet jedna metrů a slivovice k tomu.
[Fade Out]
[End]