Obyčejná pražská procházka na pokraj smrti

[Intro] [Instrumental Intro] [Verse 1] Čtvrteční Praha a davy se chystají spát, třicet pět let a jen prostý a klidný krok. Kobylisy nemohly vůbec nic varovat, neznámý ranař mu uštědřil tvrdý šok. Pěstí do hlavy a zhasíná denní svit, kamery sledují pád a ten krutý střet. Na zemi leží a nemůže zvednout štít, zlomené kosti už nestihnou spasit svět. [Pre-Chorus] Kosti jsou na kusy a mozek v agónii, útočník vymazal úplně zítřek i plán. Srdce teď bije tou falešnou ironií, máme tu záznam a další mediální chrám! [Chorus] Letecký úder bez křídel, drsná podívaná, pražská ulice ve zprávách rozepsaná. Život na vlásku a v šoku ten beton teď spí, zbabělec zdrhnul a slepá spravedlnost sní. [Post-Chorus] (Kdo ho zná?) (Kde se teď asi skrývá?) [Verse 2] Operace skončila a na lůžku leží tvář, těžký boj o přežití zrovna teď začíná. Zatímco pachatel utekl jako lhář, internet tuhle tragédii bezcitně prolíná. Mluvčí Kropáčová do mikrofonů teď čte, že prosí o pomoc, my musíme konat hned. Každý si na síti ten útok prohlédne, zatímco oběť jen tichounce hltá svůj led. [Chorus] Letecký úder bez křídel, drsná podívaná, pražská ulice ve zprávách rozepsaná. Život na vlásku a v šoku ten beton teď spí, zbabělec zdrhnul a slepá spravedlnost sní. [Instrumental Solo] [Guitar Solo] [Breakdown] [Chorus] Letecký úder bez křídel, drsná podívaná, pražská ulice ve zprávách rozepsaná. Život na vlásku a v šoku ten beton teď spí, zbabělec zdrhnul a slepá spravedlnost sní. [Outro] Policie pátrá a diváci jdou zase spát. (A beton mlčí dál.) [Outro (Instrumental)] [End]