Tradice s vůní strachu a prolité krve

[Instrumental Intro] [Verse 1] Zavřené dveře a posvátná tradice, pod oknem venku tu čekají stíny. Holka je pro všechny prázdná sklenice, do které nalijí zkažené viny. [Verse 2] Kdo mluví o lásce, sáhne hned po biči, násilí v kuchyni schovají hbitě. Každý můj pokus o svobodu roztlučí, jsem pro ně pouhé nevinné dítě. [Chorus] (Poslouchej!) Být ženou znamená tiše si zvykat, do krve skousnout tu arogantní pýchu. A já už odmítám poslušně polykat, bořím tu klec bez lítosti a bez hříchu. [Instrumental Break] [Verse 3] Facka se u nás tu odpustí snadno, rodina zakryje modřiny v tváři. Cynicky srazí mě pomalu na dno, nikdo se po pravdě po mně neshání. [Chorus] (Znovu!) Být ženou znamená tiše si zvykat, do krve skousnout tu arogantní pýchu. A já už odmítám poslušně polykat, bořím tu klec bez lítosti a bez hříchu. [Drop] [Verse 4] Manžela určí mi rovnou v kočárku, nikdo se neptá, co chci zrovna cítit. Nalepí na mě tu nejhorší známku, jen abych přestala nadosmrti svítit. [Chorus] (Naposled!) Být ženou znamená tiše si zvykat, do krve skousnout tu arogantní pýchu. A já už odmítám poslušně polykat, bořím tu klec bez lítosti a bez hříchu. [Outro (Instrumental)]