Lovci lebek a absurdní drama v lesích u Aše

[Instrumental Intro] (Jo, absurdita nezná hranic) [Verse 1] Sven Liebich byl pravičák a křičel v městě Halle, spravedlnost zasáhla a to dost nenadále. Dostal trest na jeden rok a šest měsíců chládku, za urážky, pomluvy a šíření zlých zmatků. Místo basy přišel nápad, jak to celé přeskočit, rozhodl se na úřadě v novou ženu přeonačit. Zákon změnu potvrdil a Marla Svenja rázem slaví, ženská věznice teď volá, ženský trest se právě staví. [Verse 2] Do Saské Kamenice ale nová dáma nechvátala, raději si sbalila a potají se na útěk hned dala. A tak paní Liebichová vzala nohy na ramena, spravedlnost v sousedství je z toho lehce ohromená. Jenže ouha, karlovarský kraj už chystá přivítání, česká státní policie ukončí to její lhaní. U města Aš v lesním šeru zaklapne se těžká past, tahle exkurze do Česka nebyla moc dobrá slast. [Bridge] [Breakdown] Ondřej Moravčík teď mluví, oznámil to do médií, evropský zatykač zrušil celou její fantazii. Lovci lebek znají práci, terčem byla tahle paní, nepomohlo nové jméno, nepomohlo schovávání. Z muže zbyla extremistka, z pravičáka jenom cíl, její výlet přes hranice vůbec nikdo neschválil. Němečtí kolegové si pro ni nyní rychle míří, tahle fraška v okolí teď hodně velký posměch šíří. [Verse 3] [Drop] Zastupitelství v městě Halle celou věc už vyřešilo, tohle slavné zadržení všechny tam dost potěšilo. Zákon o sebeurčení ukázal tu velkou past, když se snažil odsouzený mírně celý systém zmást. Kariéra extremisty, co chtěl utéct spravedlnosti, končí v české policejní a dost chladné místnosti. Marla Svenja Liebichová pojede teď pěkně zpátky, tenhle absurdní sen o svobodě byl už příliš krátký. [Outro (Instrumental)] (Tak šťastnou cestu zpět!)