[Instrumental Intro]
[Verse 1]
Z Německa ten extrémista občanku si mění,
dostal flastr od soudu a hledá utěšení.
Už dál nechtěl za chlapa být, děsila ho cela,
na matrice nahlásil, že paní je z něj zcela.
[Verse 2]
Marla Svenja Liebichová kolem Chebu kráčí,
doufala, že tahle fraška úřadům postačí.
Bez posudků na matrice přepsala svá data,
myslela, že snadno frnkne, únik přes ta blata.
[Chorus]
Jenže čeští lovci lebek mají bystré zraky.
Prohlédli tu absurditu, rozehnali mraky.
Extremista s novým pasem roní hořké slzy.
Německá stráž pro paní si přijede dost brzy.
[Post-Chorus]
[Breakdown]
(Pojď!) Mají zvláštní úlovek, co se jen tak nevidí.
(Yeah!) Změna pleti českou policii vážně nešidí.
(Chytli tě!) Sven se marně snažil vtěsnat do jiného těla.
(Konec!) Pohádka o azylu u Aše rychle dozněla.
[Verse 3]
Rok dva tisíce dvacet šest a v dubnu spadla klec.
Devátého dopadli ji, to je jasná věc.
Sven se v roli Marly k vydání už smutně chystá.
Jízda zpátky za hranice betonově jistá.
[Chorus]
Jenže čeští lovci lebek mají bystré zraky.
Prohlédli tu absurditu, rozehnali mraky.
Extremista s novým pasem roní hořké slzy.
Německá stráž pro paní si přijede dost brzy.
[Outro]
A tak končí slavný Sven, či spíše Marla drahá.
Před vězením nespasí ho žádná chabá snaha.
Lovci lebek pátrají, po tajných koutech slídí.
Fígl padl na hubu a smějí se mu lidi.
[Outro (Instrumental)]