[Instrumental Intro]
[Intro]
Desátý duben dva tisíce dvacet šest,
nad Vltavou zkouší tu sochařskou lest.
[Pre-Chorus]
Výjimečný most je nově hotový,
Kintera mu dává dotek světový.
[Chorus]
Dvorecký most hlídá betonový vodník,
z dálky už to vypadá jak skvělý pomník.
Auta sem už nesmí, řidiči ať brečí,
botanická ze starých lamp duši hezky léčí.
[Post-Chorus]
(Yeah!) Na mostě už zkouší tramvaj dráhu!
(Pojď!) Umění tu vyhrává na celou Prahu!
[Verse 1]
Koleje teď testuje tramvajová souprava,
brzy po nich začne plně fungovat i doprava.
Pěší mají promenádu, to byl prostě jasný plán,
z cyklisty se na mostě teď rázem stává velký pán.
Auta tady mají stopku, tahle cesta pro ně není,
Dvorecký most pražskou mapu docela dost jasně mění.
[Drop]
[Chorus]
Dvorecký most hlídá betonový vodník,
z dálky už to vypadá jak skvělý pomník.
Auta sem už nesmí, řidiči ať brečí,
botanická ze starých lamp duši hezky léčí.
[Verse 2]
Dělníci se chystají tam dobudovat zastávku,
tramvaje už brzy zruší tuhle dlouhou přestávku.
Z pouličních lamp se tyčí botanická zahrada,
nad vodou teď vznikla docela už slušná paráda.
Krištof Kintera dal mostu překvapivý nový díl,
přinesl k nám umění a ukázal svůj velký cíl.
[Chorus]
Dvorecký most hlídá betonový vodník,
z dálky už to vypadá jak skvělý pomník.
Auta sem už nesmí, řidiči ať brečí,
botanická ze starých lamp duši hezky léčí.
[Outro]
A tak sbohem výfuky, teď poklidně tu teče voda,
beton a ta příroda je nečekaná nová shoda.
Architekti potkali se na začátku levého břehu,
sochař do mostu pak nalil uměleckou chladnou něhu.
[Outro (Instrumental)]