Hořící lahev pro krále, který stvořil stroj

[Instrumental Intro] [Verse 1] Pan Altman si spí a má sny o síti, zatímco venku kluk s plamenem svítí. Je mu dvacet let a křičí do prázdna, ta noční ulice je náhle víc zrádná. Hodí svůj Molotov přímo na terasu, chce vrátit zpět trochu ztraceného času. [Pre-Chorus] Ale ochranka nespí a hasičák svírá, ta digitální budoucnost zkrátka neumírá. [Chorus] Hoří mu střecha na celých deset vteřin, křemíkový šéf se teď učí mít strach. Stroj s lidskou myslí už leze zpod peřin, a policie sbírá ten ohořelý prach. [Instrumental Break] [Verse 2] Zatčený mladík teď v poutech tam klečí, proti té firmě už nic nevyléčí. San Francisco hlásí, že má všechno v moci, zatímco majitel se potí po noci. Jeden hloupý útok je zprávou pro davy, že ten velký pokrok nám vážně bere hlavy. [Pre-Chorus] Ale ochranka nespí a oheň už hasne, je to vlastně trapné a nesmírně jasné. [Chorus] Hoří mu střecha na celých deset vteřin, křemíkový šéf se teď učí mít strach. Stroj s lidskou myslí už leze zpod peřin, a policie sbírá ten ohořelý prach. [Bridge] Napsal on program, co zvládne i myslet, teď u výslechu musí ty škody vyčíslit. Je to jen sranda, jak křehký je ten pán, když obyčejný benzin mu naruší jeho plán. [Chorus] Hoří mu střecha na celých deset vteřin, křemíkový šéf se teď učí mít strach. Stroj s lidskou myslí už leze zpod peřin, a policie sbírá ten ohořelý prach. [Outro] Záchrana přišla tak rychle a včas, (už nikdy nebude klid). Pan Altman se může dál smát na všechny z nás, (stroje se nedají pít). [Outro (Instrumental)]