[Instrumental Intro]
[Intro]
Norodom Sihamoni moc dobře zná pražské uličky,
teď ale smutně balí kufry na daleké kliniky.
[Verse 1]
Dvaasedmdesát let a na trůnu pevně sedí,
od roku dva tisíce čtyři na něj lidé hledí.
Norodom Sihamoni mluví plynně naší řečí,
teď ale balí kufry, doktoři ho zkrátka léčí.
[Verse 2]
Studoval u nás, dobře zná náš malý český svět,
do Prahy vrací se v myšlenkách řadu dlouhých let.
Zákeřná rakovina prostaty se náhle hlásí,
východní medicína snad ho od bolesti spasí.
[Chorus]
Z Kambodže rovnou na čínská vyšetření,
náš milý král teď o svůj život vede boj.
O vážném stavu žádné další zprávy není, (je to tak)
tak držme palce, ať ho zhojí čínský stroj.
[Instrumental Break]
[Verse 3]
Jasná diagnóza padla v obrovské a mocné Číně,
monarcha teď musí hledat odpočinek někde v stíně.
O tom jak vážný stav to je, se novináři přou,
v paláci mezitím dál temné stíny tiše jdou.
[Chorus]
Z Kambodže rovnou na čínská vyšetření,
náš milý král teď o svůj život vede boj.
O vážném stavu žádné další zprávy není,
tak držme palce, ať ho zhojí čínský stroj.
[Verse 4]
Norodom Sihamoni česká slova stále umí,
i když teď pekingská klinika tichým echem šumí.
Absurdní spojení, co napsal do novin sám čas, (bohužel)
a z Prahy do Asie zní ten jeho tichý hlas.
[Chorus]
Z Kambodže rovnou na čínská vyšetření,
náš milý král teď o svůj život vede boj. (kdo ví)
O vážném stavu žádné další zprávy není,
tak držme palce, ať ho zhojí čínský stroj.
[Outro (Instrumental)]