Cenzura vrchního velitele v resortu obrany

[Instrumental Intro] [Verse 1] V generálním štábu měli nachystanou slávu, chtěli pustit do éteru naši státní hlavu. Podcast jménem Kamufláž se točil pěkně v klidu, Petr Pavel promluvil k armádnímu lidu. Jenže resort obrany má úplně jiné plány, zavírá před mikrofonem okamžitě brány. Sedmého dubna bylo ticho místo zpráv, Jaromír Zůna potěšil svůj ministerský dav. [Verse 2] Vít Kolář se na Hradě teď do objektivu mračí, absurdita úřadu ho neskutečně tlačí. Vojáci si zoufají, že nesmějí nic vydat, zákazy z ministerstva teď museli jen přidat. Mluvčí Pešek obhajuje roztodivné cíle, o novém YouTube kanálu tam básní dlouhé chvíle. Tvrdí, že se domlouvá ta jednotná struktura, mezitím však na sítích už propukla cenzura. [Breakdown] [Bridge] Roztržka teď nabírá na obrátkách všude, nikdo nechce hádat, co dál na obraně bude. Prezidenta vyškrtli jak nepatřičnou věc, úředníci zamykají pomyslnou klec. Andrej Babiš vládne a na Hradě roste zlost, tahle prázdná epizoda je ohlodaná kost. Důstojníci povzdechli si nad tou divnou dobou, kdy se slova prezidenta mažou s velkou zlobou. [Drop] [Verse 3] Z Kamufláže zbylo jenom jméno plné stínu, Anežka teď bezmocně pije hořkou vinu. Vrchní velitel státu se k lidem nedostane, koncepce úředníků mu mluvit tvrdě zamezí a stane. (stane makes no sense) -> koncepce úředníků navždy platná zůstane. Cenzura sem dorazila v naprosté své kráse, tohle dílo zůstane teď u ledu a v čase. Sedmý duben odplul pryč a ticho vládne všem, z armádního povídání stal se temný sen. [Outro (Instrumental)]