Hodný obr Bóža, co málem zmrznul zaživa venku

[Instrumental Intro] [Verse 1] V městě jménem Horšovský Týn padal těžký sníh, osmiletý Bóža čekal tiše u dveří. Majitel ho nechal mrznout v temných závějích, ani vlastní rodina mu zjevně nevěří. Konečně však úřady svou sílu ukázaly, tohle psí stvoření kruté zimě sebraly. [Pre-Chorus] Tlapky v naději mu dávají dnes klid, úřední razítko změnilo ten psí byt. [Chorus] On je prostě obřík a obrovský božan, (Bóža!) byl napospas zimě a ledům jen dán. Teď zbytečně tráví svůj nejlepší čas, čeká, až uslyší laskavý hlas. [Verse 2] Dneska v novém místě dostal teplou plnou mísku, ukázal svůj charakter, že není žádný rváč. Raději by běhal s dětmi někde na pískovisku, teď je z něj jen opuštěný, velký, smutný spáč. Osm let byl loajální, hodný jako pes, přesto musel okusit ten nejtemnější děs. [Pre-Chorus] Tlapky v naději mu dávají dnes klid, úřední razítko změnilo ten psí byt. [Chorus] On je prostě obřík a obrovský božan, (Bóža!) byl napospas zimě a ledům jen dán. Teď zbytečně tráví svůj nejlepší čas, čeká, až uslyší laskavý hlas. [Bridge] [Drop] Úřady zasáhly a strhly ta pouta, nenechaly Bóžu mrznout kdesi u kouta. Dva tisíce dvacet šest píšeme dnes, (Volnost!) konečně zhluboka nadechl se pes. [Chorus] On je prostě obřík a obrovský božan, byl napospas zimě a ledům jen dán. Teď zbytečně tráví svůj nejlepší čas, čeká, až uslyší laskavý hlas. [Outro] Teď už se nebojí. (Nikdy víc!) Hledá domov, co ho přivítá. [Outro (Instrumental)]