Zlatá klec na Pražském hradě pro prezidenta bez letenky

[Instrumental Intro] [Verse 1] Smutný Petr Pavel po tom Pražském hradě chodí, ministr Petr Macinka ho drze za nos vodí. Na summit do Turecka už sbaleno on měl, vláda si však přeje, aby nikam neletěl. Organizace spojených národů ho mine, mezitímco premiérovi to celé chytře plyne. Bude sedět doma, nesmí vytáhnout ven ani krok, tohle bude na Hradě fakt dlouhý tvrdý rok. [Chorus] Doma bude, říkají, už cestování bylo dost, dneska je tam na Hradě on nevítaný pouhý host. Zaklekli na prezidenta, chtějí srazit hřebínek, vrací hlavy pomazané rovnou zpátky do plenek. [Instrumental Break] [Verse 2] Pavel Zůna z obrany zas chystá různé kroky, nepustí ho do podcastu klidně další roky. Nahrával si povídání o české obraně, ministři ho potopili pěkně namazaně. Petr Macinka pak nahlas do mikrofonů volá, že ta cesta letadlem se nikdy nedělá. Hrad z té ostré cenzury teď křičí do večera, vypadá to, že je čeká neúprosná éra. [Chorus] Doma bude, říkají, už cestování bylo dost, dneska je tam na Hradě on nevítaný pouhý host. Zaklekli na prezidenta, chtějí srazit hřebínek, vrací hlavy pomazané rovnou zpátky do plenek. [Drop] [Verse 3] Premiér Andrej Babiš pevně drží svoji roli, tahle rána od vlády teď Pražský hrad dost bolí. Ministři se usmívají a kroutí nad ním hlavou, že mu velmi rychle vzali tu kompetenci dravou. Dva tisíce dvacet šest a cesty hnedka mizejí, koaliční poslanci se na něj pouze smějí. Trestat hlavu státu, to je nová disciplína, na to staré úřadování hází se teď špína. [Chorus] Doma bude, říkají, už cestování bylo dost, dneska je tam na Hradě on nevítaný pouhý host. Zaklekli na prezidenta, chtějí srazit hřebínek, vrací hlavy pomazané rovnou zpátky do plenek. [Outro (Instrumental)]