Jedna žena venku, stovky hluchých pánů u moci

[Intro] [Instrumental Intro] [Spoken Word] Středa ráno, před sněmovnou klid a ticho vládne. Zatímco se uvnitř peče usnesení zrádné. (Pojď!) [Verse 1] Středa ráno, kolem auta tiše projíždí, Lucie na poslance dnes přísně pohlíží. Sama stojí u sněmovny, drží transparent, přináší tam venku vládě jasný argument. Česká televize čelí tvrdým zásahům, Český rozhlas nesmí patřit vládním papalášům. Doma ráno nachystala děti, má je tři, křičí jasně na elitu, že sem nepatří. [Chorus] Nemohla jsem v klidu mlčet, na ty pány křičí, když se veřejný náš prostor neustále ničí. Zvedá nad hlavu svůj nápis, stojí proti všem, rovnou si tam promluvila s Oto Klempířem! [Instrumental Break] [Verse 2] Prochází se u sněmovny pan ministr kultury, čte tu nápis na papíře zcela bez cenzury. Sám pan Oto Klempíř na ni tedy z dálky kouká, z oken úřadů už vítr chladně na ni fouká. \"Neudělat vůbec nic, to pro mě cesta není,\" řekla všem a čeká na to velké rozuzlení. Když miliony sedí doma, zírají do stěn, tahle máma naruší ten utopický sen. [Chorus] Nemohla jsem v klidu mlčet, na ty pány křičí, když se veřejný náš prostor neustále ničí. Zvedá nad hlavu svůj nápis, stojí proti všem, rovnou si tam promluvila s Oto Klempířem! [Bridge] Jeden proti aparátu, to se může snadno stát, zatímco my mlčíme, tak ona se jde za nás prát. Politika ztratí slova, rázem nemá kouska vlivu, střetnutí s tou realitou nechá pány v údivu. [Build Up] [Chorus] Nemohla jsem v klidu mlčet, na ty pány křičí, když se veřejný náš prostor neustále ničí. Zvedá nad hlavu svůj nápis, stojí proti všem, rovnou si tam promluvila s Oto Klempířem! [Outro] Jenom jedna máma stojí, kde má chybět dav, hlavně že my máme klid a zaručený stav. [Outro (Instrumental)]