Zbrojařská magie aneb bílé písmo za miliardy

[Instrumental Intro] [Verse 1] Píše se rok dva tisíce dvacet šest, zbrojařská skupina slaví velký den. Na burzu do světa chtěla zprávu vznést, Michal Strnad plní si svůj dávný sen. (Sen!) Dvacátého třetího ledna zní potlesk sálů, jenže už zítra přijde malý šok. Petr Kratochvíl chce peníze z kapitálu, za svůj podíl žádá mimořádný skok. [Chorus] [Drop] Bílé písmo na bílém podkladu svítí, miliardy mizí v neviditelné síti. Ve výroční zprávě mají skrytý trik, (Fakt!) kdo to přečte, musí být snad kouzelník. [Verse 2] Strana dvě stě třicet osm skrývá zprávu, bílý text na bílém poli není nikde vidět. Zbrojaři teď zkouší hrát o svoji slávu, majitel se nemá za ty prachy stydět. Jakmile se někdo zvenku začne ptát, vymažou ten odstavec nadobro a zcela. (Bum!) Miliardy nikomu nechtějí hned dát, nová verze dokumentu prostě celá zbělela. [Chorus] Bílé písmo na bílém podkladu svítí, miliardy mizí v neviditelné síti. Ve výroční zprávě mají skrytý trik, (Fakt!) kdo to přečte, musí být snad kouzelník. [Instrumental Break] [Verse 3] Píše se březen, burza čeká na ty zázraky, dva tisíce dvacet šest přinese velké peníze. Nad zbrojařskou firmou ale stahují se mraky, neviditelný inkoust ohrožuje provize. (Ou!) Účetní dopady kluci do knih nenapsali, skryli tenhle spor pod bílou maskovací deku. Bystří lidé texty hned ven zkopírovali, firma má teď místo potlesku jen důvod k vzteku. [Chorus] Bílé písmo na bílém podkladu svítí, miliardy mizí v neviditelné síti. Ve výroční zprávě mají skrytý trik, (Fakt!) kdo to přečte, musí být snad kouzelník.