Velký návrat pera ukradeného za bílého dne

[Instrumental Intro] [Verse 1] Ve státě Chile je zas obrovská sláva, (Yeah!) Petr Pavel tam všem pevnou ruku podává. José Antonio Kast zblízka na stůl zírá, pan velvyslanec složky velmi pomalu otevírá. Pavel Bechný drží pero na hladkém papíru, chtěl by v klidu řešit výzkum temného vesmíru. Jenže v hrotu dlouho není ani kapka modré, tohle v přímém přenosu dnes vážně není dobré. [Instrumental Break] [Verse 2] Zastavil se čas a ticho těžce vzduchem padá, trapas z temné minulosti do hlavy se vkrádá. Patnáct let už uplynulo od té slavné chvíle, kdysi dávno Václav Klaus si vzal to pero v Chile. Náš pan prezident hned rychle do své kapsy sáhne, (Pojď!) velvyslance z toho bahna bez váhání vytáhne. Klausův starý černý vroubek okamžitě škrtá, do patnáct let staré rány s lehkým tónem vrtá. [Build Up] [Bridge] Podívej se dobře na tu komedii států, kde plastová pera hrají role majestátů. Nejdřív se tu kradlo pod stolem ve vší tichosti, teď se psací propriety vracejí s velkou hrdostí. A tak místo zkoumání těch dalekých mrazů, všichni řeší zahlazení historických kazů. Obyčejná černá tužka jako drahý dar, co nakonec zachránila tenhle státní bizar. [Drop] [Verse 3] Smlouva o daleké zemi je teď podepsaná, stará šmouha na cti je už v rychlosti dnes smazaná. Kamera dál v sále točí tenhle vzácný pakt, že umíme improvizovat je dnes holý fakt. Prezident už letí domů přes tu velkou louži, prázdná levná tužka nikomu už tady neslouží. Uděláme jasnou tečku po tomhle tom díle, protože si z Česka už teď nedělá fór Chile. [Outro (Instrumental)]