[Intro]
[Instrumental Intro]
[Spoken Word]
Rozpočet pláče a stát nakupuje děti,
život na dluh ale nikdo z nás nechce zkusit.
[Verse 1]
Páni v oblecích hlásají od mikrofonů,
rozdají peníze pro všechny mladé páry.
Národ má ovšem dost těch falešných tónů,
slevami nezakryjou tyhle staré sváry.
Mladým lidem v kapse chybí základní jmění,
hypotéka na byt je horor dnešní doby.
Pořídit rodinu už vážně snadné není,
když účty pohlcují veškeré zásoby.
[Chorus]
Děti si úplatkem prostě nevypískáš,
životní jistota už leží plně v troskách.
Falešnou naději tou slevou nezískáš,
když celá budoucnost teď stojí jen na kostkách.
[Verse 2]
Ministři slibují fantastické odměny,
počty však padají pořád jen volným pádem.
Nevidíme zkrátka k lepšímu žádné změny,
jsme dávno znechuceni tím absurdním řádem.
Byty jsou drahé a jistota k nenalezení,
rok dva tisíce dvacet šest nenabízí spásu.
Ta těžká debata teď nemá dobré řešení,
kabinet slyší jen ozvěnu vlastních hlasů.
[Chorus]
Děti si úplatkem prostě nevypískáš,
(Ani náhodou!)
životní jistota už leží plně v troskách.
Falešnou naději tou slevou nezískáš,
když celá budoucnost teď stojí jen na kostkách.
[Instrumental Solo]
[Spoken Word]
Tady vládní úplatky už naprosto selhaly,
zahrajte raději pohřební tóny plánům!
[Guitar Solo]
[Chorus]
Děti si úplatkem prostě nevypískáš,
životní jistota už leží plně v troskách.
(Je to marné!)
Falešnou naději tou slevou nezískáš,
když celá budoucnost teď stojí jen na kostkách.
[Outro]
Království za dítě! Volají politici.
Peněženky prázdné v té naší slepé ulici.
Slevové akce nám k lepšímu vůbec nepomůžou,
křivky na grafech tenhle pád zkrátka nepřemůžou.
(Zapomeňte na zázraky!)
[Outro (Instrumental)]
[Fade Out]
[End]