Smutná cena za hrůzu a mrtvé z paluby Titanicu

[Instrumental Intro] [Verse 1] Paní Laura Mabel Francatelliová z lodi prchala, do člunu s šíleným srdcem bez pomoci s děsem padala. Příběh její hrůzy přeskočil už všecky časů šablony, Za starou vestu teď platí miliony. [Verse 2] Dvanáct plátěných kapes, ve kterých na lidi padal chlad, popruhy chránily před smrtí a neměly vůbec vkusně hřát. Zdobí to sedm podpisů jak smutné hrdinské ikony, Za starou vestu teď platí miliony. [Breakdown] (Tohle nezaplatíš!) [Verse 3] Téměř devatenáct milionů na účet kupec radši odevzdá, zatímco potopený parník navždy mizí, padá do prázdna. Respekt k promrzlým obětem zakryly dražební záclony, Za starou vestu teď platí miliony. [Verse 4] Lidský děs z obří ledové noci zkouší dneska zkrotit stín, auce přepočítá mrazivou křeč na radost a slavnostní plyn. Lidskou morálku neomylně řídí neúprosné byznys zákony, Za starou vestu teď platí miliony. [Outro (Instrumental)]