Píseň ironicky komentuje nenaplněné očekávání médií a veřejnosti, že český ministr zahraničí Lipavský "vymydlí" ukrajinskému velvyslanci schody, zatímco realita byla nudně diplomatická a přátelská.
[Hook]
Čekali jsme drama, čekali jsme hádku,
že si ministr vezme velvyslance na posádku.
Ale realita? Ta je vždycky trochu jiná,
nudná jako včerejší studená lína.
[Instrumental Build-up]
[Verse 1]
Jan Lipavský si pozval hosta do Černína,
novináři čekali, že začne velká mela.
Ukrajinský velvyslanec, žádná velká vina,
atmosféra v kuloárech zdála se být vřelá.
Vasyl Zvaryč přichází a tisk se už třese,
čekají, že dostane tam pořádný kartáč.
Že prý spory s Polskem na svých bedrech nese,
a že v diplomacii je jenom velký rváč.
[Pre-Chorus]
Jenže zprávy často klamou tělem,
pravda leží někde za účelem.
[Chorus]
Žádný kobereček se tu nakonec nekonal,
kdo čekal hádku, ten se mýlil a skonal.
(Smůla!)
Místo facek slova o podpoře a družbě,
oba pánové jsou oddaní své službě.
(Službě!)
Senzace se ruší, titulky nám lžou,
diplomati si jen klidně ruku mnou.
[Post-Chorus]
Nekonal se žádný soud,
nechte si na ty drby zajít chuť.
[Verse 2]
Mluvilo se o tom, jak to skřípe s Poláky,
že obilí a historie dělají zlou krev.
Ale tady v Praze nevidíme ty mraky,
Lipavský jen tlumil tenhle mediální řev.
Probírali pomoc a taky další plány,
jak se bránit Rusku a jak držet pěkně spolu.
Zavřené jsou pro senzaci všechny velké brány,
nepsali si černé body do protokolu.
[Pre-Chorus]
Jenže zprávy často klamou tělem,
pravda leží někde za účelem.
[Chorus]
Žádný kobereček se tu nakonec nekonal,
kdo čekal hádku, ten se mýlil a skonal.
(Smůla!)
Místo facek slova o podpoře a družbě,
oba pánové jsou oddaní své službě.
(Službě!)
Senzace se ruší, titulky nám lžou,
diplomati si jen klidně ruku mnou.
[Verse 3]
Chtěli jsme vidět krev a diplomatickou válku,
jak ministr hřímá a hrozí prstem přísně.
Viděli jsme jenom letmý úsměv na dálku,
redaktor teď píše zprávu trochu křečovitě.
Výsledek je jiný, než se včera všem zdálo,
žádné tvrdé lekce a žádné kázání.
Možná se to některým lidem zdálo málo,
když viděli to slušné a nudné chování.
[Bridge]
Někdy je ticho silnější než křik,
diplomacie má svůj vlastní trik.
Nejde o to bouchat pěstí do stolu,
ale sedět v klidu u jednoho stolu.
Rozumná řeč totiž váží víc než gesta,
to je ta jediná a správná cesta.
[Chorus]
Žádný kobereček se tu nakonec nekonal,
kdo čekal hádku, ten se mýlil a skonal.
(Smůla!)
Místo facek slova o podpoře a družbě,
oba pánové jsou oddaní své službě.
(Službě!)
Senzace se ruší, titulky nám lžou,
diplomati si jen klidně ruku mnou.
[Outro]
Takže kobereček zůstal čistý.
Žádné smetí.
Zase nic.
Jenom nuda v Černíně.