Oto sedí v teple a na davy z okna kouká

[Instrumental Intro] [Verse 1] Před oknem na Maltézském náměstí ohromný dav lidí stojí, křičí do oken, že se žádné vládní změny už nebojí. Za Český rozhlas a taky za naši vzácnou Českou televizi, nechtějí vůbec smutně koukat do státní peněženky v krizi. Na štaflích chlapec drží megafon a svoje hesla nahlas volá, ozvěna se silně nese přes všechny ty staré domy dokola. Pět tisíc studentů dnes přineslo pod úřad vážně velký žár, jenže pan ministr si v křesle dál hlídá svůj drahý kalamář. [Chorus] Oto, pojď ven, tak ten dav pod oknem volá, televize pláče a rozpočet prý hnije, ministr s úsměvem těžkým dveřím odolá, a říká, jak je husté vidět tolik energie. [Post-Chorus] (Pojď ven!) Radši zůstanu v teple. (Pojď ven!) Mám tu bezpečí zvyku. (Pojď ven!) Zhora znějí slova lepé. (Pojď ven!) Vše je v nejlepším triku. [Verse 2] Přes dvě stě škol zvedlo kotvy, narušilo dopolední časy, a připojili se politici i všechny další naštvané masy. Martin Dvořák jako bývalý ministr tady statečně stojí v davu, a Zdeněk Hřib se kaboní na tuhle podivnou chudou vládní stravu. Oto Klempíř uvnitř ale zámky na dveřích docela pevně zamyká, do novin moudře vzkáže, jak se ho ta dravá mládež hluboce dotýká. S pány a dámami dole se potkat prý nikdy ani trochu nestihne, tak ve svém klidu čeká, až tahle jarní křičící bouře sama pomine. [Chorus] Oto, pojď ven, tak ten dav pod oknem volá, televize pláče a rozpočet prý hnije, ministr s úsměvem těžkým dveřím odolá, a říká, jak je husté vidět tolik energie. [Breakdown] (Zastav to. Zastav tu flow. Pojďme počítat ty ztráty.) [Bridge] [Rap] Jeden návrh vlády a velké peníze teď letí oknem ven, veřejnoprávní média dostala hodně špatný vládní sen. Studenti táhnou pražskou ulicí a mají pořádně jasný cíl, tíží je fakt, že stát si média teď k obrazu rovnou uvařil. Jedna celá čtyři miliardy korun zmizí z jejich účtů pryč, státní rozpočet prý ponese nad objektivitou obrovský bič. Z náměstí Jana Palacha zní obavy za tyhle instituce, promlouvá tu opozice, a to dokonce přímo z první ruky a tuze. Pan Klempíř si nad tím tleská, že mládež nemá hlavy v síti, jenže se schovává tam nahoře, kam studentský blesk sotva svítí. Nespoutaná touha je fajn, říká on a pomalu tiskne fráze, jen tu slíbenou konverzaci utopil v ministerské drahé váze. Tak si tam stůjte na mrazu a mávejte všemi transparenty dál, ten pravý hrdina debaty zůstal tam, kde se vůbec na nic neptal. [Chorus] Oto, pojď ven, tak ten dav pod oknem volá, televize pláče a rozpočet prý hnije, ministr s úsměvem těžkým dveřím odolá, a říká, jak je husté vidět tolik energie. [Outro (Instrumental)]