Tajný trest pro boháče, který rázem ztratil paměť

[Instrumental Intro] [Intro] (Majetek se utajil!) Majetek se utajil a opona teď padá, za drobný groš úředník to pod koberec vkládá. [Verse 1] Pan Pavel Budinský, z Motola tak velmi mocný pán, byl magistrátem za svou paměť potají hned potrestán. Na obří jmění v přiznáních on bohorovně zapomněl, kde na to všechno tehdy vzal, nám vůbec nikdy nepověděl. [Verse 2] Z korupčních kauz nese na svém krku horké obvinění, magistrát to ale na ten směšný přečin lehce mění. Pětadvacet tisíc chtěli po tom známém hříšníku dřív, odvolal se v tichosti a doufal v nějaký velký div. [Chorus] Tajný trest za tajné statky úřad pro něj tiše schválil, exnáměstek Budinský si jejich postup v duchu chválil. Za ohromný přešlap platí z kapesníku malé drobné, všechno to je neveřejné a nesmírně i podivné. [Verse 3] Kostarika, Černá Hora, slunce pálí na vilu, pokuta ho netrápí, spíš nalila mu novou sílu. Největší náš český špitál na podvody smutně zírá, mluvčí Hofman výši trestu do archivu pevně sbírá. [Chorus] Tajný trest za tajné statky úřad pro něj tiše schválil, exnáměstek Budinský si jejich postup v duchu chválil. Za ohromný přešlap platí z kapesníku malé drobné, všechno to je neveřejné a nesmírně i podivné. [Outro] Spravedlnost nosí masku, s úřady si notuje, náměstek se odvolal a vily v klidu spravuje. Díky, milý magistráte, za ten vzor a poučení, tajné tresty pro bohaté tu všichni totiž velmi cení. (Velmi cení!) [Fade Out] [End]