Falešný smír a uražený prezident

[Instrumental Intro] [Intro] V Praze sedí na přednášce, kroutí hlavou dál. Klaus zas kárá cizí chyby, jako by tu stál. [Verse 1] Do moravské metropole míří zvláštní hosté, pro někoho sjezd je drama, pro jinačí prosté. V květnu Brno přivítá ten landsmanšaftí spolek, z historické události roztočí se vholek. [Verse 2] Markéta Vaňková prý sjezd v klidu dál jen hájí, na pražském semináři o hrůzách raděj bájí. Veronika Smyslová teď řeší jenom křik, komu vadí omluva, ten ukázal svůj zvyk. [Chorus] Falešné a prázdné slovo, tak zní verdikt z Prahy, (Yeah!) Klaus na svém semináři boří jejich snahy. My ty války nezačali, hlásá starý pán, zatímco si v Brně tvoří landsmanšaftí plán. [Instrumental Break] [Verse 3] Smiřovat se s Němci dál? To zní jako past, Václav Klaus to nedovolí, hájí naši vlast. Nejsme podle něj tou pravou příčinou těch ztrát, proto nechce brněnským snahám ani trochu přát. [Chorus] Falešné a prázdné slovo, tak zní verdikt z Prahy, (Yeah!) Klaus na svém semináři boří jejich snahy. My ty války nezačali, hlásá starý pán, zatímco si v Brně tvoří landsmanšaftí plán. [Drop] [Verse 4] Přednáška už skončila a rozzlobil se král, na dálku teď kritizuje sjezd, jenž se tam stál. Historie neutichne, každou jizvou bolí, někdo pálí další mosty, jiný rány hojí. [Chorus] Falešné a prázdné slovo, tak zní verdikt z Prahy, (Yeah!) Klaus na svém semináři boří jejich snahy. My ty války nezačali, hlásá starý pán, zatímco si v Brně tvoří landsmanšaftí plán. [Outro (Instrumental)]