Cover art: Úřední slzy nad italským hrncem jedu pro osmnáct šelem

Úřední slzy nad italským hrncem jedu pro osmnáct šelem

2026-04-24 · Ze světa · 6:03

Sarkastický komentář o pokrytectví, kdy se tváříme, že chráníme přírodu, zatímco v národním parku kdosi otráví 18 vlků a ministr nad tím jen prázdně vzdychá.

Pustit v playeruArchiv dneZe světa

Lyrics

[Instrumental Intro] [Verse 1] V parku Abruzzo fouká vítr a stromy tiše šelestí, lidé si pro svá prázdná ega přinesou kruté neštěstí. Píše se jaro dva tisíce dvacet šest a my jsme o kus dál, i když se vrah u staré cesty té smutné zprávě zase smál. Měli tam střežit cennou faunu a dál chránit vodní potoky, místo toho teď úřad marně sčítá zákeřné útoky. Někdo se s ničím nepáral a vytvořil tam z kusu masa past, přinášet smrt na stříbrném podnose se stala lidská slast. [Chorus] Osmnáct vlků z Abruzza už nikdy na oblohu nezavije, zákeřný jed u lesní cesty chráněná srdce spolehlivě smyje. Ministr do zpráv vyhlásí, že stal se strašně hrozný čin, (Zatraceně!) a tím se případ uzavře a tiše poletí do hlubin. [Instrumental Break] [Verse 2] Italské slunce padá k zemi a vyšetřovatel zvedá prst, našel tam dole u pěšiny ztuhlou a chladnou vlčí srst. Ochrana vzácné divočiny zní do mikrofonů jako ctnost, ve stínu stromů prohrává a vítězí jen temná lidská zlost. Nasype ostrý toxický prach a nechá zbytky v bodláčí, všem těmhle osmnácti tvorům to rázem dechy potlačí. Do novin chytrý novinář hned z úřadu vyleje slzy na papír, přitom si pytlák spokojeně na vsi dál hlídá tichý mír. [Chorus] Osmnáct vlků z Abruzza už nikdy na oblohu nezavije, zákeřný jed u lesní cesty chráněná srdce spolehlivě smyje. Ministr do zpráv vyhlásí, že stal se strašně hrozný čin, (Zatraceně!) a tím se případ uzavře a tiše poletí do hlubin. [Drop] [Verse 3] Úřady protokoly kupí a zkoumají ten jeden divný flek, zatímco do tmy italského lesa nezazní žádný vlčí štěk. Z velkého města nádherně se zpívá o nespoutané divočině, ale ten dávný král všech hor má teď jen studenou stopu v hlíně. Ministr životního prostředí u pultíku zopakuje větu, že přece s velkou láskou a péčí bráníme tu naši planetu. Národní park teď pořádá tu marnou a povinnou tiskovku na lítost, pro osmnáct otrávených těl ukázala tahle doba tvrdou kost. [Chorus] Osmnáct vlků z Abruzza už nikdy na oblohu nezavije, zákeřný jed u lesní cesty chráněná srdce spolehlivě smyje. Ministr do zpráv vyhlásí, že stal se strašně hrozný čin, (Zatraceně!) a tím se případ uzavře a tiše poletí do hlubin. [Outro (Instrumental)]

Další songy

PředchozíDalší