Arogantní pád poslance, co urazil celý stát

[Instrumental Intro] [Verse 1] Filip Turek kope jámu pod nejhlubším dnem, úředníci prý jsou chátra zamořená zlem. (Cože?) Deratizovat prý chce tenhle státní sektor, cítí se tu neomylně jako vrchní rektor. Andrej Babiš náhle řeší velkou šlamastyku, odmítá se zastat jeho nesmyslných křiků. Středula se zlobí, brání zaměstnanců stranu, Babiš rychle přemýšlí, jak zbrzdit tuhle ránu. [Verse 2] Poslanec si jede svoje, plive na lidi, (Yeah!) tuhle ostudu už každý zdálky uvidí. Úředníky státní správa přece v klidu platí, tahle ostrá slova body jenom rychle ztratí. Pan Macinka chytře mlčí v této hloupé krizi, po těch slovech dobrá vládní nálada hned mizí. Komentátor Jan Lipold jen suše říká věty, tohle už se vážně nedá skrýt za prázdné mety. [Breakdown] [Bridge] Včera s ním byl vcelku každý v míru kamarád, dneska by mu dali zřejmě všichni rádi pád. Paraziti, dno a deratizace tu křičí, vlastní pověst tenhle poslanec fakt rychle ničí. Vláda nutně potřebuje svoje úředníky, on si tady staví hloupě prázdné památníky. Bude padat na dno sám, a nebo půjde ven? (Pojď!) Tímto pro něj asi končí arogantní sen. [Verse 3] Rozloučí se Babiš s ním a udělá tu škrt? Politika s takovým je rychlá jako chrt. Prokopal se pod to dno a dole hledá spásu, nezachrání už ho ani kupa lživých hlasů. Neomluví se a stoupne pyšně před zrcadlo, celé to teď Babišovi na stůl ztěžka spadlo. (Hele!) Středula ho tvrdě tepe, Lipold to jen sčítá, konec dubna na úřadech absurdity vítá. [Outro (Instrumental)]