Nejdražší lístek na vlak po ztrátě cizího auta

[Intro] [Instrumental Intro] [Spoken Word] Tohle je příběh o tom, jak ze mě stát udělal spokojeného chodce. [Drop] [Verse 1] Jedu si dálnicí a hodně těžkou nohu mám, netuším vůbec, jakou past si na sebe dnes nachystám. Překročím devadesát mimo obec hrozně snadno, klesne mé sebevědomí tu hodně rychle na dno. Osmdesát v obci byla moje velká chyba, teď lapám po dechu jak na břehu chycená ryba. Policajt bere klíče, má mě za piráta silnic, už nikdy nepřejedu autem žádnou z cizích hranic. [Chorus] Extrémní trest teď padá na mě, berou mi můj vůz, čeká mě pokuta a z cesty je tu rázem hnus. Okamžitý zákaz řízení teď na mě tvrdě platí, všechny moje plány se mi před očima zcela ztratí. [Post-Chorus] (Berou to do dražby!) (A já jdu pěšky domů!) [Verse 2] A to nejhorší je, že to auto není vůbec moje, ústavní soud prý neřeší tyhlety právní boje. Nezáleží jim na majiteli, zabaví to hned, čtrnáct dnů to auto drží, to je pěknej jed. Stovky hříšníků už znají tenhle strašný osud, nikdy jsem si nemyslel, že padnu do těch krutých ostud. Tak tu stojím u silnice, volám známým o radu, budu muset šlapat pěšky velkou spoustu pádů. [Chorus] Extrémní trest teď padá na mě, berou mi můj vůz, čeká mě pokuta a z cesty je tu rázem hnus. Okamžitý zákaz řízení teď na mě tvrdě platí, všechny moje plány se mi před očima zcela ztratí. [Bridge] Astronomické pokuty teď letí rovnou na můj stůl, kvůli té rychlosti si připadám jak naprostý vůl. Ať žije rychlost, teď už vím, že je to velký klam, koupím si asi kolo, ať už nikam nepospíchám. [Chorus] Extrémní trest teď padá na mě, berou mi můj vůz, čeká mě pokuta a z cesty je tu rázem hnus. Okamžitý zákaz řízení teď na mě tvrdě platí, všechny moje plány se mi před očima zcela ztratí. [Outro] Tak sbohem, cizí auto, já jdu teďka pěkně pěšky zpět, z okna pomalého vlaku budu smutně koukat na ten svět. [Outro (Instrumental)] [End]