[Intro]
Otevřené nebe pláče do ulic,
chladné pondělí svou tvář tiše halí.
[Verse 1]
Svítání se ztrácí, nechce říci víc,
pod závojem kapek město ztichlo zrána.
Zimní šeď se vkrádá do spících okenic,
jen šest stupňů dýchá na zamčená vrata.
Stříbrná vláha zemi smutně sytí,
beznaděj se perlí v každé kapce žití.
[Pre-Chorus]
(Zítra se tma probudí)
Hněv a blesky rozbijí to ticho,
obloha své rány k zemi svede.
[Chorus]
Pláčou mraky, perly smutku padají,
odpolední stíny marně hledají.
Čtrnáct stupňů touží najít slunce zář,
mlha zapomnění hladí tvoji tvář.
Jarní žal je jako těžká píseň,
nebesa k nám snáší svoji tíseň.
[Verse 2]
Úterní zlom přinese těžké rány mraků,
jarní bouřka smaže stopy dávných vin.
Země vzlyká pod náporem draků,
padá na ni temné zapomnění stín.
Proudy vody čistí naši bolest,
vítr láme větve z prázdných cest.
[Pre-Chorus]
(Úterý vše pohltí)
Hněv a blesky rozbijí to ticho,
obloha své rány k zemi svede.
[Chorus]
Pláčou mraky, perly smutku padají,
odpolední stíny marně hledají.
Čtrnáct stupňů touží najít slunce zář,
mlha zapomnění hladí tvoji tvář.
Jarní žal je jako těžká píseň,
nebesa k nám snáší svoji tíseň.
[Verse 3]
Týden ale pomalu svou tíhu ztrácí,
dlouhá noc se láme, ustupuje chlad.
Víkend modrou naději nám vrací,
slunce přijde teplým světlem hřát.
Od pátku už nebe sleví z pláče,
zastaví ty černé snové tkáně.
[Bridge]
[Male Vocals]
Každá kapka má svůj křehký příběh,
než se vpije do zraněné hlíny.
Smutný úvod má i krásný průběh,
paprsky už brzy protnou stíny.
[Chorus]
Pláčou mraky, perly smutku padají,
odpolední stíny marně hledají.
Čtrnáct stupňů touží najít slunce zář,
mlha zapomnění hladí tvoji tvář.
Jarní žal je jako těžká píseň,
nebesa k nám snáší svoji tíseň.
[Outro]
[Spoken Word]
Kaluže už skrývají náš splín,
víkendová úleva k nám voní.
[Whisper]
Slzy oschnou.
Mír a stín.