Nekonečná pauza jako falešný pocit naprosté svobody

[Instrumental Intro] [Verse 1] Hraju důležitý zápas, nervy na dranc mám, obrazovka náhle zmodrá, přesně to už znám. Práce mizí v nenávratnu, restart už se chystá, obnova všech mých dat je absolutně nejistá. Dneska ale přišla zpráva, co nám vrací tvář, Aria Hanson ukázala na blogu svatozář. Lidi totiž zuřili, že ztrácejí svůj čas, proto dává Windows lidem konečně zas hlas. [Chorus] (Yeah!) Třicet pět dnů další pauzy odloží můj strach, kliknu stokrát za sebou, ať sedne na to prach. Nekonečná smyčka času dává křídla zpět, v oknech verze jedenáct si zachraňuji svět. [Verse 2] Pokaždé když vidím tlačítko, tak cítím vzdor, zmáčknu ho a rázem zmlkne nechtěný ten tvor. Dřív mi brali právo volby vypnout počítač, bez patche to nešlo provést, byl to prostě pláč. Teď už můžu systém vypnout čistě bez ptaní, nečekám už v temné noci až do svítání. Iluze mé nové moci nezná hranice, i když chybí bezpečnostní pevná petlice. [Build Up] [Chorus] (Pojď!) Třicet pět dnů další pauzy odloží můj strach, kliknu stokrát za sebou, ať sedne na to prach. Nekonečná smyčka času dává křídla zpět, v oknech verze jedenáct si zachraňuji svět. [Verse 3] Aria Hanson vysvětluje: všechno má svůj čas, uživatel musí vyslat jasný příkaz včas. Pro nadšence v testování zrodila se báj, my si sami tvoříme teď nebezpečný ráj. Microsoft nám pustil uzdu pro ten vlastní boj, já však radši nekonečně brzdím celý stroj. Odložit tu hrozbu umím pouhým ťuknutím, dokud se pak s celým diskem slavně nezřítím. [Chorus] (Zpívej!) Třicet pět dnů další pauzy odloží můj strach, kliknu stokrát za sebou, ať sedne na to prach. Nekonečná smyčka času dává křídla zpět, v oknech verze jedenáct si zachraňuji svět. [Outro (Instrumental)]