Krvavá přednáška v Asadábádu, kterou už nikdo nedokončí

[Instrumental Intro] [Verse 1] Pákistánské rakety si našly nový cíl, město Asadábád teď se mění v prach a jíl. Obyčejné domovy se hroutí do ulic, v provincii Kunar lidem nezůstalo nic. Osmdesát pět je zraněných, co krvácí, celý tenhle region se zase potácí. Sedm mrtvých do statistik krutě zapíší, křik těch pozůstalých vůdci z výšek neslyší. [Chorus] Na univerzitu padá pákistánský hněv, místo tichých přednášek se prolévá tu krev. Zkouška z přežití je pro dnešek vypsaná, celá provincie Kunar pláče do rána. [Verse 2] Měla to být v Asadábádu snad i klidná noc, Pákistán chtěl ukázat, že ještě má svou moc. Agentury napočítaj sedm mrtvých těl, zbytečný a drsný úder nikdo z nich nechtěl. Osmdesát pět lidí se hlásí z nemocnic, tahle prázdná hrubá síla nevymyslí víc. Studenti teď hledají svá skripta pod sutí, vláda tenhle rychlý masakr moc nesmútí. [Chorus] Na univerzitu padá pákistánský hněv, místo tichých přednášek se prolévá tu krev. Zkouška z přežití je pro dnešek vypsaná, celá provincie Kunar pláče do rána. [Bridge] Zprávou prolétne jen suchá bilance těch ztrát, kdo tu bude staré zdivo znovu budovat? Afghánistán opět sčítá krvavé své rány, raketami potvrzují generálské plány. [Chorus] Na univerzitu padá pákistánský hněv, místo tichých přednášek se prolévá tu krev. Zkouška z přežití je pro dnešek vypsaná, celá provincie Kunar pláče do rána. [Outro] Ještě jednou zazní vzduchem pákistánská zbraň, osmdesát pět raněných platí tuhle daň. [Outro (Instrumental)] [End]