Místo řízku si k obědu naservíroval celé letadlo

[Intro] [Instrumental Intro] [Verse 1] Michel Lotito prý k snídani neměl sýr, on radši chroupal sklo a železné tyče. Obyčejným lidem on rozbořil celý mír, v hospodě polykal i zahozené klíče. Lékaři potvrdí tu naprosto zvláštní vadu, pika ho nutí jíst kus ostrého plechu. Pacient ale nehledá žádnou radu, svůj vlastní bicykl teď dojíždí bez dechu. [Chorus] Rozebral Cessnu a snědl ji ke kávě, Michel má v břiše snad kovový míč. Podivné menu si chystá na trávě, normální jídlo teď odhazuje pryč. [Post-Chorus] (Křup!) Další řidítka hltá jak pán, (Prásk!) celou tu věc nepobere hlava. (Hej!) On má teď bicykl do krku dán, já valím oči, co za stůl se dává. [Verse 2] Letadlo zmizelo kousek po kousku, doktoři nechtějí věřit svým očím. Předkrm si uschoval v drsném ubrousku, já radši v úleku o kus dál skočím. Michel se prokouše motorem lehce, hliníku spořádal ohromné tuny. Normální rohlík on od rána nechce, v břiše mu cinkají ocelové runy. [Chorus] Rozebral Cessnu a snědl ji ke kávě, Michel má v břiše snad kovový míč. Podivné menu si chystá na trávě, normální jídlo teď odhazuje pryč. [Instrumental Solo] [Chorus] Rozebral Cessnu a snědl ji ke kávě, Michel má v břiše snad kovový míč. Podivné menu si chystá na trávě, normální jídlo teď odhazuje pryč. [Outro] Porucha pika ho pohltí zcela, v dubnu dva tisíce dvacet šest končí zkouška. Ocel a sklo mu tak prorůstá do těla, letadlo zmizelo do posledního kouska. [Outro (Instrumental)] [End]