Velký akční hrdina střílí flobertkou z obýváku

[Instrumental Intro] [Intro] Jdu po ulici a klid na Žižkově vládne, kdo by tušil, že nám drama k nohám spadne. [Verse 1] Najednou se z vršku ozve hodně divná rána, jako by tam z nebe spadla velikánská brána. Kouknu nahoru a vidím chlapa v okně stát, celý svět se musí jeho hrozným zbraním smát. Dva výstřely proříznou náš teplý jarní vzduch, opilec má totiž evidentně skvělý sluch. Míří dolů, ale motá se jak starý stín, zanechá po sobě pouze jeden trapný splín. [Chorus] Z okna střílí hrdina a drsný úsměv skrývá, s flobertkou se do ulice strašně tvrdě dívá. Žižkovský pan mstitel pálí slepě do dálky, hraje si na generála do nějaké války. [Post-Chorus] (Yeah!) Majáky teď svítí přes ty naše ulice, flobertka už odpočívá kdesi v poličce. [Verse 2] Chlap si asi myslel, že je postava na plátně, svoji velkou situaci odhadnul dost špatně. Policie vtrhne do těch jeho starých dveří, že byl tajný agent, tomu on sám pevně věří. Zbraň mu ihned seberou a vyšetří ten zkrat, do obličeje se mu teď musí každý smát. Bude z toho asi velká ostuda a soud, nikam dál už nepoteče jeho slávy proud. [Chorus] Z okna střílí hrdina a drsný úsměv skrývá, s flobertkou se do ulice strašně tvrdě dívá. (Pal!) Žižkovský pan mstitel pálí slepě do dálky, hraje si na generála do nějaké války. [Drop] [Bridge] Záhada se tady řeší celkem hodně lehce, když má člověk v krvi promile a levný líh. Znovu už tu malou zbraň ven z okna tahat nechce, vyšetřovatel se ptá a drží v sobě smích. [Chorus] Z okna střílí hrdina a drsný úsměv skrývá, s flobertkou se do ulice strašně tvrdě dívá. Žižkovský pan mstitel pálí slepě do dálky, hraje si na generála do nějaké války. [Outro] Na Žižkově padne zase obyčejný klid, tenhle trapný akční film už nemusíme žít. [Outro (Instrumental)]