[Instrumental Intro]
[Intro]
[Spoken Word]
Zbraně jsme zakopali hluboko do cizí blány,
a teď tu tleskáme kryse, co vyčistí krvavé rány.
[Verse 1]
Lidé se honosí pýchou a sázejí do hlíny smrt,
Kambodža po letech války teď zoufale hledá svůj klid.
Na každou hrozbu jsme měli hned buldozer, bagr a vrt,
pak ale musel jít do akce tanzanský hlodavčí lid.
Říká si pan Magawa a nosík má lepší než pes,
vyrazil do minových polí odhalit železnou past.
Hrdina v malinkém těle, co prohledal kořeny dnes,
ukázal generálům, co znamená pro zemi strast.
Stovku těch záludných bombiček odhalil docela sám,
zbořil tak pověsti vojáků a vytřel zrak všem našim hrám.
[Instrumental Break]
[Verse 2]
Místní ho milují strašně a říkají, že je to král,
krysímu samci v dubnu už odhalí pořádný kov.
Kdejaký velký státník by na jeho místě se bál,
Magawa v nadživotní soše nepotřebuje pět slov.
Většinu dospělých roků on věnoval hledání chyb,
bronzový památník stojí a do mraků tyčí svůj nos.
Je to ta největší ironie, kterou snad vidím tu blíž,
před sochou velké krysy teď stojí náš diplomat bos.
Lidstvo se umí jen tvářit, že zjedná a zajistí mír,
přitom i ta malá krysa má v srdci svůj hrdinský vír.
[Drop]
[Chorus]
(Oh yeah!)
Krysí náš šampion z polí, co zachránil stovky noh,
konečně v Kambodži stojí a tyčí se jako náš bůh.
My neumíme nic jiného, než do hlíny zahrabat kov,
čekáme na chlupáče, až přinese záchranný pluh.
Magawa hrdina z prachu, co zahanbil člověka čin,
bronzová socha tu křičí jak omluva pro zemi min!
[Instrumental Outro]
[Outro]
Odešel hlodavec v klidu, svůj bronzový obličej má,
a lidstvo do další války zas nové pasti tajně přikládá.