Sarkastický komentář o případu, kdy odvolací soud přiznal znásilněné dívce pouze zlomek odškodného a vinu částečně přenesl na ni, než zakročil Ústavní soud.
[Instrumental Intro]
[Verse 1]
Patnáct let ti bylo, on ti prostě drogy dal,
násilím se k tvému tělu sprostě proboural.
Soudce z Prahy tři má zřejmě jasný ceník ran,
případ je tou hroznou slevou suše urovnán.
Padej hledat zbytek někde v civilním sporu,
tohle u nás nespadá do správného oboru.
Spravedlnost zažívá teď velký výprodej, (Výprodej!)
tady máš své drobné, k tomu radši nehledej.
[Instrumental Break]
[Verse 2]
Násilník si odnes domů pouhou podmínku,
soud ti k tomu přidal ještě tuhle vzpomínku.
Místo dvou set tisíc trefila se desetina, (Pouhá část!)
rozsudek ti navíc napovídá, čí je vina.
Tvoje tvrdé noční můry soudci snižují,
a podíl viny neomaleně ti vpisují.
Natažená cesta k zadostiučinění,
justice tě zkouší srazit přímo do kamení.
[Build]
[Bridge]
Do případu vložil se až Ústavní soud,
zastavil ten cynický a potupný proud.
Pražský drzý rozsudek se s ostudou hned ruší,
takovýto výsměch obětem se vážně nesluší.
Nesnažte se dopad činu uměle snižovat, (Nikdy víc!)
soud už nesmí na tu oběť vinu svalovat.
Přenášet tu odpovědnost soudci nesmějí,
vrací se to na Prahu tři s novou nadějí.
[Breakdown]
[Verse 3]
Nikdo z těch aktérů k soudu ani nedorazil,
Ústavní soud naštěstí i tak ty ledy rozmrazil.
Případ znovu dostanou ti stejní v taláru,
dívku nesmí ponižovat jak věc v bazaru. (Bazar!)
Trestní úsek musí celou kauzu začít od nuly,
smýt tu ostudu a zvyky, co tam ustrnuly.
Obvodní soud k práci dostal hodně jasný plánek,
ochránit svou oběť bez cynických hádanek.
[Outro (Instrumental)]