[Instrumental Intro]
[Verse 1]
Středa ráno, Londýn tichou mlhou dýchá,
Waterloo Place hlásí zvláštní zvěst.
Krále Edwarda Sedmého ruší pýcha,
někdo vztyčil sochu v centru britských měst.
Muž v obleku kráčí slepě do prázdna,
výhled jemu kryje vlajky těžký klam.
Na podstavci svítí značka záhadná,
Banksy možná tvoří vlastní tichý chrám.
[Chorus]
Zahalený vlajkou nevidí kam šlape,
hrdost jemu oči dávno slepila.
Kdekdo v téhle době neustále tápe,
instalace davy hrubě urazila.
[Post-Chorus]
Slepá víra! (Křičí dav)
Zrádná pýcha! (Je to stav)
Banksy tady lidem nastavil své zrcadlo,
jestli je to podvrh, je to dobré divadlo.
[Verse 2]
Patnáct milionů na profil teď kouká,
ve čtvrtek on video tam tiše dal.
Vítr do té sochy neustále fouká,
Banksy celý proces pěkně poskládal.
Na konci se ozve starší mrzout z davu,
Florence Nightingale prý on by raděj chtěl.
Zrušil tímhle gestem nafouknutou slávu,
vysmát se všem kritikům on vážně směl.
[Chorus]
Zahalený vlajkou nevidí kam šlape,
hrdost jemu oči dávno slepila.
Kdekdo v téhle době neustále tápe,
instalace davy hrubě urazila.
[Bridge]
Starý kolemjdoucí nad poselstvím zívá,
Waterloo Place reálnou pointu pečlivě skrývá.
Florence krásou vede, obří socha letí pryč,
nečekaná ironie je ten Banksyho pravý bič.
[Chorus]
Zahalený vlajkou nevidí kam šlape,
hrdost jemu oči dávno slepila.
Kdekdo v téhle době neustále tápe,
instalace davy hrubě urazila.
[Outro]
Pan král mlčky zírá, vítr sochou třese,
lidský nezájem ten velký symbol snese.
[Outro (Instrumental)]